V pokusech na samcích potkana byl sledován vliv základní antidotní terapie, skládající se z různých typů anticholinergních látek a reaktivátorů acetylcholinesterásy, na letální účinky vysoce toxické organofosforové sloučeniny somanu cestou stanovování hodnoty střední smrtné dávky somanu při 24 hodinovém přežití pokusných zvířat. Takto hodnocená účinnost základní antidotní terapie akutních intoxikací somanu byla srovnávána s účinkem antidotní terapie obohacené o diazepam, látku s antikonvulzivním účinkem. Ze získaných výsledků vyplývá, že přidání diazepamu k základní antidotní terapii zvyšuje schopnost antidotní terapie eliminovat akutní letální účinky somanu, pokud obsahuje jako anticholinergikum atropin bez ohledu na typ použitého reaktivátoru acetylcholinesterázy. V případě použití anticholinergik s převahou centrálního účinku, jako je benaktyzin, biperiden či skopolamin přidání diazepamu terapeutickou účinnost antidotní terapie signifikantně neovlivní bez ohledu na výběr reaktivátoru acetylcholinesterásy. Přitom přidáním diazepamu k antidotní terapii se nemění rozdíl v účinnosti antidotní terapie v závislosti na výběru anticholinergika či reaktivátoru acetylcholinesterásy. V současné době nejběžnější kombinace antidot proti somanu, skládající se z obidoximu a atropinu, stejně jako perspektivní kombinace obsahující oxim HI-6 a atropin by měla být doplněna o diazepam nejen z důvodu zabránění centrálně vyvolaných záchvatů a tonicko-klonických křečí, ale i z důvodu zvýšení schopnosti takovéto antidotní terapie eliminovat akutní letální toxicitu somanu.

        Klíčová slova: soman - potkan - diazepam - HI-6 - obidoxim - pralidoxim - atropin - benaktyzin - biperiden - skopolamin