Proces elicitace využívá schopnosti rostlin i rostlinných buněk kultivovaných in vitro reagovat na různé stresové podněty řadou obranných reakcí, které vedou ke zvýšené akumulaci sekundárních metabolitů. K endogenním signálním látkám rostlinných obranných reakcí patří kyselina jasmínová, která v případě exogenní aplikace působí také jako elicitor. V práci byl sledován vliv čtyř koncentrací kyseliny jasmínové na produkci anthracenových derivátů tříletou tkáňovou kulturou, která byla odvozena z kořene dvouleté intaktní rostliny Rheum palmatum L. (Polygonaceae). Kultura byla kultivována na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg.l-1 kyseliny α-naftyloctové. Z výsledků vyplývá, že optimální vliv kyseliny jasmínové na produkci kalusové kultury se projevil po 12hodinové aplikaci nejsilnější koncentrace 5 mM a na produkci suspenzní kultury po 48hodinové aplikaci koncentrace 0,05 mM, kdy fotometrickým stanovením podle ČSL 4 byl prokázán maximální obsah anthracenových derivátů (1,26 %) a došlo v porovnání s kontrolou ke stimulaci produkce o 109 %.

        Klíčová slova: Rheum palmatum L. in vitro – anthracenové deriváty – elicitace – kyselina jasmínová