Na konkrétní kauze mladého horníka s paresteziemi prstů rukou, pracujícího v riziku vibrací a nadměrného jednostranného zatěžování horních končetin, demonstrují autoři případ méně časté Martinovy-Gruberovy anastomózy typu III. Jejímu rozpoznání předcházely dva diskrepantní elektromyografické nálezy z různých laboratoří. Konečná diagnóza byla stanovena teprve třetím elektromyografickým vyšetřením, které provedl neurolog, dlouholetý zkušený konziliář oboru nemocí z povolání. Koexistence distální neuropatie středového nervu na zápěstí vpravo s anomální inervací pravé ruky byla hlášena jako nemoc z povolání podle přílohy k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kapitola II, položka 7. Anomální inervace se podle literatury vyskytují u 15–30 % populace a mohou zásadním způsobem ovlivnit výsledný nález a posudkový závěr. Je zapotřebí myslet na ně vždy při posuzování profesionality onemocnění. Závěrem autoři akcentují význam stálých odborných konziliářů pro obor nemocí z povolání.

        Klíčová slova: Martinova-Gruberova anastomóza, neuropatie, elektromyografické vyšetření, profesionální onemocnění