Polosyntetické deriváty celulosy jako
základ hydrofilních gelových systémů
BAJEROVÁ M.1, GAJDZIOK J.1, DVOŘÁČKOVÁ K.1, MASTEIKOVÁ R.1, KOLLÁR P.2
1Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav technologie léků 2Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav humánní farmakologie a toxikologie |
|
Souhrn:
V oblasti technologie léků nachází rozsáhlé uplatnění gelové systémy vysokomolekulárních látek,
které mají řadu výhod, jako jsou nízká toxicita, dostupnost, ojedinělé fyzikální vlastnosti, biokompatibilita,
mukoadhezivita a další. Gelové systémy se používají v oblasti lokální i celkové terapie,
v tvarově specifických i tvarově nespecifických lékových formách, v lécích první, druhé i třetí
generace. Významnou skupinu gelů, které se používají v oblasti farmacie, tvoří gely hydrofilní,
neboli hydrogely, tvořené nejčastěji hydrofilními polymery přírodního, polosyntetického a syntetického
původu. Přestože celulosové deriváty jako představitelé polymerů polosyntetického původu
se uplatňují ve farmaceutické technologii po dlouhou dobu, v jejich výzkumu se neustává a hledají
se další možnosti jejich uplatnění. Mezi jejich přednosti patří zejména bezpečnost, snadná
dostupnost a relativně nízká cena. Přehledový článek popisuje vybrané celulosové deriváty, jejich
vlastnosti a využití ve farmaceutické technologii se zaměřením na uplatnění v oblasti tvorby gelových
systémů.
Klíčová slova:
hydrogel – řízené uvolňování léčiva – celulosové deriváty – oxycelulosa
|