Autoři představují inhalační trauma jako aktuální riziko naší současnosti. Inhalace škodlivin působí iritačně zejména na horní cesty dýchací a na sliznici bronchů. U látek méně rozpustných ve vodě dochází také k významnému postižení plicního parenchymu. Nejzávažnější formou takového postižení je syndrom dechové tísně dospělých, jehož základní charakteristikou se článek zabývá. V klinickém obraze inhalačního traumatu se nejčastěji objevují symptomy z dráždění horních dýchací cest, bronchospasmus a případně známky postižení plicního parenchymu. Podle rozsahu postižení se rozvíjí různě závažná hypoxie. Léčba je nespecifická, spočívá ve vyproštění oběti, aplikaci kyslíku, při progresi stavu je nutná orotracheální intubace a umělá plicní ventilace.

        Klíčová slova: inhalační trauma, pracovní prostředí, toxický edém plic, ARDS