Autoři se zaměřili na problematiku syndromu karpálního tunelu ve dvou obdobných elektromontážních závodech a vyšetřili celkem 317 žen. 210 žen v průměrném věku 40,3 (± 8,9) let pracovalo v profesích, které splňovaly kritéria nadměrné a jednostran- né zátěže pro horní končetiny, jejich průměrná expozice činila 17,7 (± 10,2) let. 107 zbývajících manuálně pracujících žen v průměrné věku 36,5 (± 10,6) let bylo zařazeno do kontrolní skupiny. Jejich průměrná délka zaměstnání v elektromontážních závodech činila 15,6 (± 10,7) let. Autoři dokazují ve skupině exponované nadměrné a jednostranné zátěži statisticky významně vyšší výskyt onemocnění syndromem karpálního tunelu (p = 0,0016). Ukazují i na možnou roli dalších faktorů uplatňujících se při jeho vzniku. Z těchto zjistili: vyšší věk, délku expozice, obezitu a částečně i hormonální změny. Doporučují, aby tyto byly zvažovány alespoň jako relativní kontraindikace při zařazování do rizika nadměrné a jednostranné zátěže horních končetin.

        Klíčová slova: syndrom karpálního tunelu, rizikové faktory