Výkonný letec (VL) je za letu chráněn před nepříznivým vlivem poklesu atmosférického tlaku přetlakovou kabinou, kyslíkovým systémem a v nouzové situaci systémem přetlakového dýchání. Přesto nelze vyloučit vznik havarijní situace, při které může být VL vystaven velmi vysoké zátěži hypoxickou hypoxií. Autoři vyhodnotili fyziologickou odpověď organismu při vyšší hypoxické zátěži – 33 000 ft (10 000 m) a porovnali ji s odpovědí na zátěž standardního testu aliance NATO (výška 25 000 ft = 7 500 m). Nejpřínosnějším sledovaným parametrem bylo sledování hodnoty saturace funkčního arteriálního oxyhemoglobinu (% SpO2) snímané metodou pulzní oxymetrie. Z dosažených výsledků vyplynuly následující skutečnosti: kompenzační možnosti organismu jsou na výšce 33 000 ft relativně málo účinné a výkonnost probanda velice rychle klesá. Naměřené hodnoty ukazují větší propad psychofyziologické výkonnosti, než by odpovídalo jen limitu doby užitečného vědomí (DUV). Na konci měřeného intervalu dosáhli probandi kritické hodnoty % SpO2. Čas k dosažení limitních hranic je při zátěži 33 000 ft třikrát kratší než na výšce 25 000 ft. Bezpečný časový interval k prvnímu postižení logických funkci je na výšce 33 000 ft okolo 44 sekund, zatímco na výšce 25 000 ft okolo 120 sekund. Časový interval vedoucí k závažnému postižení logických funkcí je na výšce 33 000 ft okolo 72 sekund, zatímco na výšce 25 000 ft okolo 272 sekund. Nástup subjektivních obtíží deklarovaných probandy na výšce 33 000 ft koreluje s poklesem saturace (obtíže nastupují výrazně rychleji) a představují jasný marker zhoršování psychofyziologické výkonnosti. Na výšce 25 000 ft není charakter subjektivních obtíží tak významný (ovlivnění autocenzury hypoxií). Subjektivní pocity nemusejí mít pro nezkušeného pilota dostatečný alarmující význam.

        Klíčová slova: hypoxická hypoxie, pulzní oxymetrie, saturace oxyhemoglobinu, výkonní letci