Časopis Česká radiologie je odborný časopis České radiologické společnosti J.E. Purkyně, který slouží čtenářům všech tří základních příbuzných oborů komplementu, tj. diagnostickému zobrazování, radiační onkologii i nukleární medicíně. Přijímá původní vědecké a klinické práce z těchto oborů, souborná aktualizační sdělení, zprávy o pokrocích ve světě, informace o sjezdech a vyšlých publikacích, a to nejen našich, nýbrž i zahraničních. Informuje také o chystaných odborných sjezdech, sympoziích, jejich výsledcích, o plánech postgraduálních vzdělávacích akcí a zásadních nových organizačních opatřeních, daných vývojem organizace našeho zdravotnictví i novými vědeckými poznatky v uvedených oborech. Redakce časopisu „Česká radiologie“ přijímá pouze práce, vyhovující po stránce odborné, metodologické i statistického zpracování a odpovídající platným pravidlům pravopisu, napsané podle těchto „pokynů“ v češtině nebo slovenštině. Práce musí být doplněny prohlášením, že nebudou v témže znění zaslány k publikaci žádnému jinému tuzemskému časopisu. Zaslaný text je konečný, nesmí se zásadně měnit či přestavovat při korektuře, při níž je dovoleno jen opravovat chyby, vzniklé při přepisu - a to s použitím standardních korekturních značek podle ČSN 88-0410. Korektura se vrací redaktorce do tří dnů od doručení.
U kazuistických a technických sdělení se připouští rozsah rukopisu do 5 - 6 stran (včetně písemnictví a legend) a 4 - 5 obrázků (pokud není s vedoucím redaktorem dohodnuto předem jinak). Původní práce se připouštějí v rozsahu 10 - 12 stran a 10 - 12 obrázků, souborné a výukové referáty mohou mít i podstatně větší rozsah stránkový a obrazový - opět po předchozí dohodě s vedoucím redaktorem. Oddíly, které chcete tiskově zdůraznit, podtrhněte tužkou.
Fyzikální a technické veličiny se uvádějí v jednotkách SI (podle ČSN 01-1300) nebo podle publikace „Mezinárodní soustava jednotek ve zdravotnictví“, Praha: Avicenum, 1982. Zkracování slov, kromě obvyklých zkratek, se nedoporučuje; u častěji se opakujících v textu je nutno při prvním použití zkratky uvést plné znění nezkráceného termínu. Zkratky zásadně nepoužívejte v nadpise a souhrnu (působí potíže při překladu do angličtiny). Rukopis a dokumentace se nevracejí; unikátní obrazy lze vyžádat - je vhodné na to upozornit při zaslání rukopisu.
A. Úprava rukopisu
str. 1 - titulní
str. 2 - souhrny (dvojmo - jeden pro anglický překlad i s nadpisem)
str. 3 a další: vlastní text sdělení
předposlední strana: seznam literatury
poslední strany - legendy k obrazům, tabulky na zvláštním listě.
Uvedené části rukopisu začínají vždy na nové stránce; dokumentaci s disketou dodejte v pevné obálce, se jménem autora a začátkem názvu práce.
Rukopis zasílejte v originále + 2 kopiích (obrázky stačí jednou) při plném dodržení všech zásad úpravy, jak jsou v „pokynech“ uvedeny. Jednotlivé listy očíslujte v pravém horním rohu a spojte jen svorkou (nesešívejte). Pište na stroji s obvyklými typy (ne perličkou, u tiskáren doporučujeme velikost písma 12 bodů), s dvojitým odstupem řádek (u tiskáren odstup 1,5), a to u veškerého textu, tedy i souhrnů, seznamu písemnictví, legend atd. Na řádce má být nejvýše 60 úhozů, na jedné straně 30 řádků, volný horní okraj má být aspoň 25 mm a levý 35 mm široký. Na stránce se připouští nejvýše pět malých oprav perem, ne vpisování slov či celých řádek.
ad (1): Titulní stránka obsahuje v následujícím pořadí:
- Název práce (výstižný, pokud možno stručný, ev. s podtitulkem).
- Plné příjmení autorů (bez titulů), se zkratkou křestního jména u každého z nich.
- Názvy a sídla ústavů, z nichž práce vychází; u prací s autory z různých institucí označte jméno autora a příslušnou instituci vhodným číselným indexem.
- Za názvy pracovišť vždy jméno a příjmení vedoucího plným titulem
- Pod čarou se uvádí ev. poznámka, kde byla práce přednesena.
ad (2): Souhrn
má být výstižný, s rozsahem do 12 řádek (s dvojitým odstupem řádkování), ev. pro anglický překlad i poněkud delší. Pro anglický překlad se musí uvést i titul práce. Pro překladatele je vhodné uvést anglicky speciální terminologii ve formě jakéhosi „slovníčku“ na konci souhrnu. Přípravě anglického souhrnu je třeba věnovat pozornost, protože je uveřejňován na internetu. Text pro oba souhrny dodejte na dvou listech. Na konci souhrnu uveďte „klíčová slova“ (3 - 5), pokud možno podle hesel Index Medicus nebo Bibliographia medica čechoslovaca.
ad (3) Text:
Vlastní sdělení je vhodné rozdělit na úvod, metodiku, výsledky, diskusi a závěr.
V úvodu se uvádí stručně účel článku, zdůvodnění studie apod.
Metodika: Charakterizuje se výběr pacientů nebo pokusných zvířat (k pracím prováděným na zvířatech nutno připojit souhlasné vyjádření etické komise ústavu). Popisují se použité metody, postupy, přístroje (výrobce, země původu aj.) v takovém rozsahu, aby postup mohla jiná pracoviště reprodukovat. Na zavedené metody, včetně statistických, se jen odkazuje. U nových nebo podstatně modifikovaných postupů vysvětlete důvody nového postupu a jeho přednosti i spolehlivost. Přesně se charakterizují použité preparáty, včetně mezinárodních názvů a výrobce, dávek, způsobů podání apod. K označení pacientů se neužívají jména, iniciály ani čísla chorobopisů.
Výsledky: Uvádějí se v logickém sledu, v textu, tabulkách a grafech (pokud jsou v tabulkách, v textu se slovně už neopakují).
Diskuse: Zdůrazňují se nové, důležité aspekty práce a závěry z nich vyplývající, provádí se srovnání s jinými publikovanými zkušenostmi, nevyzvedávají se nároky na prioritu. U nových hypotéz musí být zdůrazněno, že jde o hypotézu.
Závěr je stručným shrnutím výsledku a přínosu práce. Za ním lze poděkovat osobám a institucím, které podstatně přispěly k realizaci práce, zhotovení dokumentace apod. Autoři mají mít souhlas těchto osob a institucí s uveřejněním poděkování.
Za poděkováním se uvádí poznámka o grantu nebo podpoře, s níž byla práce realizována.
ad (4) Přehled použité literatury
Obsahuje publikace, z nichž autoři čerpali podstatné informace, nebo s jejichž výsledky polemizují apod. U nedostupného základního pramene se uvádějí citace zdroje, v němž byl vzpomenut. Neužívají se citace typu „osobní sdělení“, „nepublikovaná data“, ev. odkazy na přednášky, o nichž není písemný doklad (sborník apod.). Mezi citace lze zařadit práce, přijaté k publikaci, s uvedením časopisu a poznámkou „v tisku“. Nepřijaté práce se necitují.
Každá citace musí mít příslušný číselný odkaz v textu a každý odkaz naopak citaci v seznamu písemnictví.
Seznam literatury je uspořádán abecedně, u každé citace je pořadové číslo. Doporučuje se orientovat na citace prací novějších a mladších pěti let, omezit počet autocitací, dbát na přiměřené zastoupení domácí i slovenské literatury. Formální úprava se děje podle ČSN ISO 690, 01 01 97. Názvy časopisů jsou závazně zkracovány podle ČSN 01 01 96 Zkracování názvů časopisů a jiných periodik. Přesnosti údajů v citaci je třeba věnovat náležitou pozornost. V textu uvádějte čísla citací arabskými číslicemi v hranatých závorkách bez jmen autorů.
V přehledu literatury pište každou další citaci na nový řádek.
Příklady základních citací:
a) tištěná monografická publikace
Zeman, M. První pomoc. 2. vyd. Praha: Galén, 1998. 143 s. Edice Scripta, sv. IV. ISBN 80 85824-46-9.
b) příspěvek v monografické publikaci
Linek, V. Poruchy paměti. In Preiss, V. aj. Klinická neuropsychologie. Praha: Grada Publishing, 1998, s. 96 - 115.
c) článek v seriálových publikacích
Pelikánová, T. Současné trendy inzulinoterapie. Vnitřní lékařství, 2002, roč. 48, č. 6, s. 523 - 529.
(c) Sborník: Bartolozzi, C., Cozzone, P. J., Matthaei, D. (Eds.): Magnetic Resonance Materials in Physics, Biology and Medicine. Sborník materiálů k 13th Annual Meeting European Society for Magnetic Resonance in Medicine and Biology, Praha, 1996 (+ odkaz na přísl. stranu).
ad (5) Přílohy:
obrázky, grafy, schémata, tabulky apod. se připojují nevlepené, s řádným označením každého obrázku na zadní straně jménem 1. autora, zkratkovým názvem práce, pořadovým číslem a šipkou k orientaci „nahoře“ (vše provedeno šetrně, aby se nepoškodila obrazová plocha). Legendy se uvádějí na samostatný list. Tabulky se píší na zvláštní list jednotlivě a legendy a vysvětlivky se uvádějí pod ně. Veškeré fotografie musí být kvalitní, na leštěném papíře, opatřené podle potřeby zřetelnými symboly, šipkami apod. (s odkazem na ně v popiscích). U grafů se sloupce rozlišují různým typem šrafování (začernění celého je nevhodné).
B. Předávání příspěvků do časopisu na disketách
Předávání článků v elektronické formě vyžaduje mnohem větší autorskou kázeň než tradiční forma, o níž zatím „pokyny“ hovořily. Musí být vždy provázeny tiskovou verzí a nátiskem obrázků za podmínek výše uvedených; text v této verzi a na disketě musí být identické. Přijímají se rukopisy v tiskovém editoru WORD pod Windows (W6/WIN95, W7/WIN98 nebo novější verze). Striktnost tohoto požadavku chrání autory i vydavatele před zmatky vzniklými příliš mnoha úpravami nebo exporty, které, jak známo, mohou zapříčinit ztrátu nebo zkomolení některých atributů. Příspěvky musí být napsány formou tzv. hladké sazby: bez zarážek, odrážek, neúčelných tvrdých enterů na konci řádky (enterem oddělovat pouze odstavce, ne běžný konec řádky), podtrhávání, změn velikosti písma, formátování (na střed, pomocí tabulátorů), automatického číslování odstavců (například u citací v literatuře nutno číslice vypisovat) a veškerých grafických experimentů, které moderní tiskový editor umožňuje. Veškerá přednastavení je nutno zrušit. Disketa musí být popsána názvem souboru (text také), prosta virů a ochráněna proti náhodnému smazání. V názvu souboru nelze používat háčky a čárky.
Nekvalitními příspěvky na elektronických médiích se rozumějí: příspěvky zaslané na mechanicky poškozených nebo zavirovaných disketách, příspěvky technicky zdeformované (např. vypadlá čeština, rozpadlé fyzikální a technické vzorce, rozpadlé tabulky, zkomolení vzniklá příliš mnoha exporty mezi jednotlivými textovými editory atd.), ale také příspěvky, vyžadující příliš mnoho pravopisných nebo stylistických oprav a přehazování špatně psané Literatury, jejichž prostý přepis je přehlednější, rychlejší a tedy i levnější než oprava na monitoru. Dále jde o texty, napsané s neznalostí pravidel psaní na stroji (psaní teček, čárek, mezer, závorek atd.) a texty natvrdo graficky upravené, jejichž různá představení po sobě zanechávají neodstranitelné atributy nekompatibilní s profesionálním tiskovým programem. I v těchto případech je opravování časově náročnější než přepis, pracovní čas dražší (jde o kvalifikovanější práci než přepis) a výsledek méně jistý (některé defekty se po otevření uloženého opraveného souboru „vracejí“). Tabulky se přepisují vždy.
Souhrnně lze ještě jednou zopakovat, že předávání článků v elektronické podobě klade na autory mnohem větší nároky než forma tradiční a jen málokteré práce zaslané na disketě těmto náročným požadavkům vyhovují. Proto se v naprosté většině případů předávají do tiskárny zredigované rukopisy v papírové podobě a tiskárna zadává jejich přepis. Pokud si tedy nejste jisti, že byste vyhověli všem těmto požadavkům na úpravu rukopisu pro elektronické zpracování a píšete článek na počítači s tím, že ho vytisknete a zašlete pouze v obvyklé papírové podobě (což dělá většina autorů), doporučujeme, abyste kvůli přehlednosti rukopisu nastavili řádkování na 1,5 a velikost písma na 12 bodů a dodrželi klasickou úpravu rukopisu, uvedenou v první části těchto pokynů (s možností volit různý typ písma, vyznačit na kraji rukopisné strany umístění tabulek a obrázků, s přehledným členěním textu do odstavců a oddílů atd.).
C. Elektronické zpracování dokumentace
Pro zajištění kvalitní reprodukce je nutné zasílat pro přímé tiskárenské zpracování obrazovou dokumentaci v elektronické podobě (tj. obrazy, grafy, fotografie i barevné, výstupy z přístrojů), a to ve formátech tif, eps a jpg, přičemž možná média jsou kromě disket 3,5“ také CD-ROM, zip a jaz. Grafy musejí být zpracovány v programu Excell pro jednobarevný tisk, veškerá dokumentace musí být zaslána i v papírové podobě. Pokud jsou obrázky ve formátu jpg, je třeba užít velkého rozlišení (nejlépe kompresní poměr 10-12) z důvodů kvality.
Pozor: obrázky zabudované do dokumentu WORDU nebo dodané samostatně jako soubor WORD nejsou kvalitní (příliš malé rozlišení) a je lépe tento formát pro obrázky neužívat. Též nelze používat obrázky v Power Pointu: program je určen pro zpracování prezentací a nelze jej používat jako zdroj originálních obrázků pro tisk. Vždy je třeba předat původní zdrojové obrázky (tif, jpg, eps). Názvy obrázkových souborů opět vycházejí ze jména autora a čísla obrázku (např. Valhar1). Názvy mohou být maximálně osmimístné. Na disketu (médium) je třeba napsat, do kterého časopisu a článku obrázky patří. Skenování barevných obrázků vyžaduje minimálně rozlišení 600 x 600 dpi, soubor musí mít aspoň 5 MB. Ke skenování nelze použít (ani tiskárně předat) papírový doklad elektronické verze.
Počínaje prvními čísly roku 2003 přešel časopis na systém úhrady barevných reprodukcí. Žádáme Vás tedy, abyste v rukopisech předkládaných k publikaci přesně vyznačili, které obrázky mají být tištěny barevně, a připojili písemný souhlas s platbou. Též uveďte přesnou adresu plátce, v případě právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby rovněž IČO a DIČ. Cena jedné barevné strany bez ohledu na to, kolik obsahuje obrázků je pro podnikatelské subjekty - plátce DPH Kč 4200,- + 19 % DPH a pro nepodnikatelské subjekty - neplátce DPH Kč 4400,-. Obrazová dokumentace, která nebude mít tyto náležitosti, bude automaticky publikována černobíle. V souvislosti s tímto opatřením budeme klást maximální důraz na kvalitu reprodukcí. Nově pracujeme s technologií CTP (computer-to-plate), která umožňuje výbornou reprodukci za podmínky, že i předávané podklady budou dostatečně kvalitní. Proto vás žádáme, abyste se řídili autorskými pokyny, resp. požadavky na parametry elektronických podkladů. Vyvarujte se nejčastějších chyb, kterými jsou špatné formáty obrázků a nízké rozlišení. Podklady neodpovídající autorským pokynům bude redakce vracet. Cílem opatření je zkvalitnění našich časopisů a co nejúspěšnější publikace Vaší práce.
V komplikovaných případech může odpovědná redaktorka (tel. 286 880 869, 723 066 303) autorům vyjednat kontakt přímo s tiskárnou.
Důležité upozornění: Autoři jsou plně odpovědni za to, že k tisku zasílají obrazovou dokumentaci (v klasické i elektronické podobě) bez jmen, iniciál pacientů a čísel chorobopisů!
Adresu vedoucího autora pro další korespondenci uvádějte u všech forem zaslaných prací za seznamem literatury (je vhodné napsat i telefonické spojení).
Práce posílejte na adresu vedoucího redaktora:prof. MUDr. Jaromír Kolář, DrSc.,
Radiodiagnostická klinika IPVZ,
Budínova 2, 180 81 Praha 8,
tel. 266 082 808 nebo tajemníka redakce:
doc. MUDr. Jan Daneš, CSc.,
Radiodiagnostická klinika VFN a 1. LF UK,
U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2,
tel. 224 962 233.