V letech 1991–2001 bylo v České republice jako nemoc z povolání ohlášeno 708 onemocnění zhoubným nádorem. V 91,7 % se jednalo o bronchogenní karcinom postihující především horníky uranových dolů. Ve 4,4 % šlo od difuzní mezoteliom pleury, v 2,3 % o zhoubný novotvar vývodných cest močových a v 0,6 % o zhoubný novotvar kůže. Jako nejčastější profesní etiologické noxy se uplatnily v 87,0 % ionizující záření, v 6,8 % azbest, ve 3,0 % koksárenské plyny nebo polycyklické aromatické uhlovodíky a v 0,9 % aromatické amino- nebo nitrosloučeniny. Autor rozebírá problematiku spojenou s užíváním kritérií pro posuzování, uznávání a hlášení profesionálních zhoubných novotvarů v České republice a stručně shrnuje základní poznatky o nejčastějších z nich.

        Klíčová slova: profesionální zhoubné nádory, uranové doly, bronchogenní karcinom, azbest, mezoteliom pleury