Diabetes mellitus je provázen u části nemocných exokrinní pankreatickou nedostatečností. Jedná se zvláště o diabetiky 1. typu. Vyšetření zevní pankreatické sekrece je hodnoceno pomocí náročných i nákladných testů stimulací žlázy enterohormony, protože neinvazivní testy nejsou pro posouzení zevní pankreatické sekrece dosti citlivé, jestliže se jedná o morfologicky lehkou formu pankreatopatie. Na základě vlastních zkušeností s vyšetřením změn elastázy 1 ve stolici, kdy jsme prokázali v 70,0 % snížení již u středně těžké formy chronic- ké pankreatitidy (klasifikace podle ERCP), byla vyšetřena skupina osob s diabetes mellitus 1. typu a skupina s diabetes mellitus 2. typu. Exokrinní pankreatická sekrece byla prokazatelně snížena u 60,0 % osob s diabe- tes mellitus 1. typu a pouze u 5,0 % a s diabetes mellitus 2. typu. Tento výsledek koreloval s hladinou C-peptidu, nebyl ovlivněn aktuální hodnotou glykemie. Autoři upozorňují, že u osob s diabetes mellitus 1. typu, kde přetrvává i během kompenzace stavu ztráta tělesné hmotnosti, je nutno pomýšlet na přítomnost exokrinní pankreatické insuficience a nemocné suplementovat pankreatickými enzymy.

        Klíčová slova: dialaetes mellitus – elastáza 1 – exokrinní funkce pankreatu