Autoři předkládají souhrnné poznatky o současném stavu znalostí o Dupuytrenově kontraktuře (DC) – o etiopatogenezi, morfologii, léčbě a prognóze tohoto onemocnění. Poznatky vyplývající ze studia zahraničních publikací porovnávají s výsledky vlastního sledování souboru 121 horníků OKR, u kterých bylo v roce 1988 hlášeno profesionální onemocnění nervů a cév horních končetin, způsobené při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Soubor byl přešetřen v roce 1993 a 1998, další vyšetření je plánováno v průběhu roku 2003. Výskyt onemocnění jevil přímou závislost na věku pacientů, ve skupině do 42 let byl zcela sporadický; po deseti letech byl výrazně četnější oproti vyšetření po pěti letech. Subjektivně bylo hodnoceno onemocnění jako asymptomatické, potíže nemocných byly přičítány zejména základnímu onemocnění nervů a cév. U pacientů s diagnostikovanou traumatickou vazoneurózou byl následný vznik DC častější oproti skupině pacientů s nervovým postižením aker, přičemž obě skupiny měly v pracovní anamnéze prokázanou expozici nadlimitním vibracím a nadměrné jednostranné zátěži horních končetin. Převládala postižení oboustranná (63 %), zbylá jednostranná postižení byla lokalizována vždy na dominantní horní končetině. Vyšetření souboru se původně orientovalo zejména na postižení cévního a nervového aparátu horních končetin, sledování DC nebylo prioritní. Při hodnocení poznatků chybí některé důležité údaje, k dispozici není ani srovnání s referenční skupinou. Výsledky vyšetření podporují teorii o možné příčinné souvislosti vzniku DC u pracovníků exponovaných vibracím.

        Klíčová slova: Dupuytrenova kontraktura, palmární aponeuróza, expozice vibracím, manuální práce