Hyperbarická komora Ústavu leteckého zdravotnictví byla instalována v letech 1962 - 1966. Hlavní náplní použití je dnes hyperbarická oxygenoterapie. Přítomnost kyslíku a zvýšený tlak zvyšují nebezpečí požáru. Zejména americké normy přesně definují bezpečnostní požadavky. Postupně byla přijata řada preventivních opatření k minimalizaci hořlavých látek a snížení nebezpečí iniciace požáru v komoře a byl instalován systém výdechu plynů mimo komoru ke snížení koncentrace kyslíku. Jeho úroveň je soustavně monitorována (přístroj Drager Pac III) a udržována větráním pod hodnotou 23 %. Po požáru v roce 1997 v Miláně bylo rozhodnuto o doplnění hasicím zařízením. Ve výběrovém řízení dostala přednost firma ČKD Energo, která dokázala zapracovat většinu požadavků. Systém spuštění hašení je automatický. Po aktivaci ústředny z požárního čidla (případně ručním) tlakový vzduch vhání vodu do hubic, rozprašujících vodní mlhu. Současně je dýchání kyslíku nahrazeno vzduchem a zahájen výstup. Pro hloubky pod 20 m (výcvik potápěčů) je činnost systému omezena. Komora byla rovněž vybavena novým monitorovacím a komunikačním systémem; pro okamžitou dosažitelnost lékaře, sestry i technika jsou využity bezdrátové telefony Siemens Gigaset. Hasicí systém byl prakticky odzkoušen a zabezpečuje ochranu pacientů před účinky požáru v hyperbarické komoře.

        Klíčová slova: hyperbarická oxygenoterapie, protipožární zabezpečení, hašení, automatizace