Přínos nazálního provokačního testu pro diagnostiku
profesionální alergické rinitidy
Boušová K.1, Krčmová I.2, Ranná D.1
1Klinika nemocí z povolání, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Hradec Králové, zastupující přednostka MUDr. Eva Korolová, Ph.D. 2Ústav klinické imunologie a alergologie, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Hradec Králové, přednosta MUDr. Otakar Kopecký, CSc. |
|
Souhrn:
Nazální provokační test slouží k průkazu odpovědi nosní sliznice na provokaci specifickým nebo nespecifickým nosním podnětem.
Jednou z indikací tohoto vyšetření je posouzení profesionální etiologie alergické rýmy. Test doplňuje základní diagnostický postup
při průkazu alergického IgE zprostředkovaného onemocnění, zejména v případě velmi suspektní anamnézy, ale negativních kožních
testů a specifických protilátek IgE. Nazální provokační test umožňuje rozlišit roli nespecifických a specifických faktorů v rozvoji nosních
symptomů a sledovat časnou, pozdní a opožděnou reakci. Doporučenou a používanou metodou k provádění nosního provokačního
testu je aktivní přední rinomanometrie, při níž je měřen: 1. inspirační průtok v každém nosním průduchu (určuje stupeň
nosní obstrukce), 2. nosní odpor v každém nosním průduchu. Současně je posuzováno tzv. nosní symptomové skóre.
Incidence profesionální alergické rinitidy v České republice jako samostatně hlášeného onemocnění činí zhruba 30 nových případů
ročně a v kombinaci s průduškovým astmatem dalších 40–70 nových případů onemocnění ročně. Nejvíce postiženou profesí
jsou stejně jako u samostatného astmatu pekaři, cukráři, zpracovatelé obilovin, chovatelé hospodářských zvířat, textilní dělníci,
zdravotní sestry a pracovníci exponovaní izokyanátům, případně dalším chemikáliím.
Jsou prezentovány údaje o souboru 70 osob, jimž bylo prostřednictvím Kliniky nemocí z povolání FN v Hradci Králové v letech
1996–2004 ohlášeno onemocnění profesionální alergickou rinitidou samostatně (33 nemocných) nebo v kombinaci s průduškovým
astmatem (37 nemocných). Jako příčinný alergen byla nejčastěji zjištěna mouka a mlýnský prach (27 %), textilní prach (14 %), rostlinný
prach (10 %), dezinfekční prostředky (9 %), kravské epitelie (7 %) a latex (7 %). Průměrná délka expozice dané profesní škodlivině
do vzniku prvních alergických obtíží činila 9 ±10,05 let.
Nazální provokační test vedl ke stanovení diagnózy profesionální alergické rýmy u 20 % nemocných (14 ze 70).
Autorky podporují snahy o sjednocení postupu při provádění nosního provokačního testu na celostátní i mezinárodní úrovni.
Klíčová slova:
nazální provokační test, profesionální alergická rinitida, aktivní přední rinomanometrie
|