U profesí shrnovaných pod pojem horník je – při posuzování poruch způsobených fyzikálními faktory ve smyslu položek 6–10 kapitoly II přílohy k nařízení vlády 290/95 – obvyklé apriorně předpokládat překračování přípustných limitů expozice. Pojem horník však v širokém smyslu slova zahrnuje všechny profese spojené s těžbou nerostných surovin. U většiny těchto profesí je expozice nadlimitním vibracím a přetěžování horních končetin vyloučena. Horníci v užším slova smyslu – lamači, raziči, rubači – pracují ve specifických podmínkách závislých na souboru geologickobáňských, technologických, organizačních, ekonomických a společenských faktorů. V důsledku toho je i u těchto profesí expozice přetěžování a nadměrným vibracím působících na horní končetiny víceméně individuální. V zájmu objektivity je nezbytné individuální posouzení každého případu na základě co největšího množství dostupných informací. Existuje všeobecná tendence reálnou zátěž fyzikálními faktory u hornických profesí přeceňovat.

        Klíčová slova: hornictví, fyzikální faktory, nemoc z povolání