Udržování potřebné pozornosti a bdělosti u pracovníků na automatizovaných pracovištích představuje s rostoucí automatizací stále větší problém, vyžadující hledání metod, které by jednoduchými a přirozenými způsoby nebezpečnému poklesu vigilance zabránily. K tomu účelu byly v laboratoři standardním vigilančním testem vyzkoušeny čtyři druhy psychofyziologických technik: relaxace, cvičení a expozice intenzivnímu světlu před testem a zvýšená mentální angažovanost v testované úloze. Vigilanční test je prováděn ve velmi monotónním prostředí a skládá se z akustické diskriminační úlohy a současně prováděné jednoduché vizuální úlohy. V průběhu šesti dopoledních hodin se provádí třikrát 90minutový vigilanční test, údaje z prvního, neovlivněného sezení slouží jako kontrolní pro dvě následující sezení s některým druhem intervence. Kritériem výkonu jsou výpady reakcí na předepsané signály, únava a ospalost jsou hodnoceny jako známky subjektivního prožívání monotonie. Studie se zúčastnilo 118 placených dobrovolníků, rozdělených do čtyř intervenovaných a jedné kontrolní skupiny. Krátká relaxace-aktivace nezabránila obvyklému zhoršení výkonu, ale zlepšila subjektivní prožívání monotonie. Dvacet dřepů před 2. nebo 3. sezením nemělo žádný pozitivní účinek. Dvacetiminutová expozice bílému dennímu světlu (750 luxů) zpomalila pokles bdělosti v následujícím sezení. Přidaná mentální úloha se ukázala být nejlepším prostředkem proti poklesu výkonu, který naopak zlepšila, vzhledem k první, neovlivněné části.

        Klíčová slova: monotónní práce, spolehlivost pracovního výkonu, psychofyziologické metody