Cíl práce: Zhodnotit výskyt rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění (KVO) u ošetřovatelského personálu (zdravotních sester) velké nemocnice. Soubor a metodika: V letech 2002–2004 jsme vyšetřili celkem 1159 zaměstnanců (průměrný věk 33,1et; rozmezí 19–62 let), z toho 19 mužů (průměrný věk 26,8 let; rozmezí 21–50 let) a 1140 žen (průměrný věk 33,3; rozmezí 19–62 let) v kategorii ošetřovatelský personál (zdravotní sestry). Tito zaměstnanci vyplnili při preventivní prohlídce dotazník na základní rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, sestry na oddělení preventivní kardiologie doplnily základní údaje potřebné ke stanovení rizika kardiovaskulárních onemocnění (hmotnost, výška, obvod pasu, boků, hodnoty lipidového metabolismu, glykémie), vypočítaly podle platných tabulek současné riziko kardiovaskulárních onemocnění a riziko v 60 letech věku. Výsledky: Vysoké riziko kardiovaskulárního onemocnění má v současné době 1 žena (0,1 %), v 60 letech věku pak 17 zaměstnanců (1,5 %), 2 muži (10,5 %) a 15 žen (1,3 %). Kouří celkem 9 mužů (47,6 %) a 361 žen (31, 7%). Výskyt kouření je statisticky významně vyšší než v běžné populaci (p <0,05). Porucha lipidového metabolismu byla zjištěna u 425 zaměstnanců (36,7 %) a více u žen (36,9 %) než u mužů (21,1 %). Nadváha byla zjištěna u 231 zaměstnanců (19,9 % – 15,7 % mužů a 20,0 % žen) a obezita u 98 zaměstnanců (8,4% – 5,2 % mužů a 8,5 % žen). Výskyt tohoto rizikového faktoru je statisticky významně nižší než v běžné populaci (p <0,05). Hypertenzi má 180 zaměstnanců (15,5 %) a více mužů (21,0 %) než žen (15,4 %). Přiměřenou pohybovou aktivitu udává 708 zaměstnanců (61,0% – 94,7 % mužů a 60,4 % žen), malou pohybovou aktivitu udává 345 žen (29,7 % celého souboru, 30,2 % ze souboru žen), žádnou pohybovou aktivitu udává 96 žen (8,2 % celého souboru, 8,4 % ze souboru žen). Závěr: Výskyt ovlivnitelných rizikových faktorů kardiovaskulárního onemocnění ošetřovatelského personálu (sester) je vysoký. Je třeba nadále aktivně používat kombinaci lékařského a společenského přístupu v cílené intervenci těchto rizikových faktorů.

        Klíčová slova: rizikové faktory, kardiovaskulární onemocnění, ošetřovatelský personál, zdravotní sestry