U souboru 107 pracujících (95 exponovaných vibracím a 12 členů kontrolní skupiny) jsme sledovali stav periferních cév pomocí kožní prstové termometrie (KPT), prstové pletyzmografie (PP), manévru dynamické komprese celých prstů (MDK) a vodního chladového testu (VCHT). Celkem 95 pracujících exponovaných vibracím jsme rozdělili na skupinu 11 nemocných s onemocněním cév z vibrací 2. a 3. stadia a 84 pracujících bez klinických projevů nemoci. Kožní teplota byla měřena na bříšcích posledních článků všech prstů obou rukou před VCHT a po VCHT. Měření kožní teploty jsme prováděli bezkontaktním přístrojem ALMEMO 2230-8 bezprostředně před provedením VCHT a po provedení VCHT v časových intervalech 2 - 15 minut po dobu 90 minut. Zjistili jsme tyto závažné skutečnosti: - u zdravých osob a u onemocnění cév z vibrací 1. stadia se vrací kožní teplota k původní hodnotě před chlazením v době od 15 do 45 minut, u zdravých je vzestup křivky rychlejší; - u onemocnění cév z vibrací 2. stadia se kožní teplota začíná vracet až po 45 minutách, výjimečně dříve, u těžších stadií onemocnění se kožní teplota začíná vracet až za hodinu, popř. po delší době. U nemocných kožní teplota dlouho setrvává v rozmezí 22 - 25 °C, což je ovlivněno teplotou místnosti; - statisticky významné rozdíly v dobách návratu krve mezi jednotlivými skupinami šetřeného souboru byly nalezeny mezi kontrolní skupinou a skupinou nemocných onemocněním cév z vibrací 2. a 3. stadia; - u akrohypotermií je vzestup termometrické křivky rovněž pomalejší než u zdravých osob, u nemocných akrocyanózou nebo Raynaudovým syndromem pozorujeme zpravidla studené ruce a kožní teplotu pod 27 °C již před chlazením a značné kolísání a nepravidelnosti z průběhu termometrické křivky po chlazení; - u každého jedince mají křivky kožních teplot na všech prstech obou rukou včetně palců obdobný charakter průběhu, samozřejmě ve vztahu k míře expozice vibracím; - metoda prstové pletyzmografie velmi dobře dokladuje spazmus periferních cév. Také metoda kožní termometrie uspokojivě prokazuje spazmus periferních cév a současně též dobře vypovídá o individuální charakteristice kožních teplotních reakcí; - doporučujeme při prevenci u osob exponovaných vibracím provádět prstovou pletyzmografii jako metodu povinnou; - u diagnosticky obtížných a posudkově složitých případů doporučujeme doplnit vyšetření o kožní prstovou termometrii. Optimální je kombinace všech čtyř námi sledovaných metodik; Naše závěry ve vztahu k vyšetřovacím metodám u osob exponovaných vibracím též mohou přispět ke zkvalitnění diagnostiky onemocnění souvisejících s pracovním procesem v oblasti tak zásadní, jakou je závodní preventivní péče, a to jak při zvažování vhodného prvotního pracovního zařazení, tak i pro průběžné sledování zdravotního stavu. Smysl a význam preventivního přístupu zdůrazňuje nejenom legislativa stávající - zákon č. 20/1966 Sb. v platném znění (zejména §§6, 35 a 40), ale i nově přijatý zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

        Klíčová slova: onemocnění cév z vibrací, pletyzmografické vyšetření, prstová kožní termometrie, vodní chladový test, manévr opakované dynamické komprese podle Hůzla