Souhrn:
Cílem naší práce bylo porovnání peroxidace lipidů (vyjádřené koncentrací malondialdehydu) a aktivity anti-
oxidačně působícího enzymu superoxiddismutasy jako parametrů oxidačního stresu s kompenzací diabetes
mellitus hodnocenou glykovaným hemoglobinem a koncentrací fruktosaminu u diabetiků 1. a 2. typu.
Hodnoty superoxiddismutasy (SOD), malondialdehydu (MDA), glykovaného hemoglobinu (HbA1c) a fruktosa-
minu (FA) byly stanoveny v souboru diabetiků 1. typu (n = 45, věk 40±11 let, BMI 24,2±2,7 kg/m 2 ), 2. typu (n = 39,
věk 56±11 let, BMI 28,4±4,3 kg/m 2 ) a v kontrolní skupině zdravých dobrovolníků (n = 20, věk 34±10 let, BMI 24,3±1,9
kg/m 2 ). Ze 150 vyšetření bazální glykémie, glykovaného hemoglobinu a fruktosaminu u 32 diabetiků 1. typu a 42
diabetiků 2. typu byla porovnána kompenzace diabetu a vzájemný vztah mezi fruktosaminem a glykovaným
hemoglobinem. Koncentrace malondialdehydu byla statisticky významně vyšší u diabetiků 2. typu proti kon-
trolnímu souboru (2,30±0,40 mmol/l proti 1,89±0,18 mmol/l, p<0,001), zatímco u diabetiků 1. typu nebyl nalezen
významný rozdíl v porovnání s kontrolní skupinou (1,85±0,34 mmol/l). Zároveň byla zjištěna významná pozitivní
korelace mezi MDA a BMI u diabetiků 2. typu (r = 0,394, p<0,02). Také mezi koncentrací MDA a HbA1c byla
nalezena statisticky významná pozitivní korelace (u DM 1. typu r = 0,4, p<0,01, u DM 2. typu r = 0,46, p<0,04).
Aktivita superoxiddismutasy byla ve srovnání s kontrolní skupinou nižší u obou skupin diabetiků (1,26±0,24 U ve
skupině diabetiků 1. typu, 1,24±0,20 U ve skupině diabetiků 2. typu, 1,31±0,13 U v kontrolní skupině), tento
rozdíl však nedosáhl statistické významnosti. Ze 150 paralelních vyšetření glykémie, HbA1c a fruktosaminu bylo
zjištěno, že stejným hodnotám HbA1c odpovídají u diabetiků 2. typu nižší koncentrace fruktosaminu než
u diabetiků 1. typu (1,75±0,49 mmol/l proti 2,02±0,46 mmol/l, p<0,001). V koncentraci glukosy nebyl mezi oběma
skupinami zjištěn významný rozdíl.
Naše výsledky potvrzují přítomnost zvýšeného oxidačního stresu u diabetes mellitus, zejména 2. typu. Zjištěné
rozdíly mezi oběma typy diabetu nás vedou k závěru, že u diabetu 2. typu je oxidační stres výraznější než
u diabetu 1. typu při srovnatelné kompenzaci vyjádřené glykovaným hemoglobinem. Na jeho hodnotách se
zřejmě podílí kromě tělesné hmotnosti i dyslipidémie, která je u diabetu 2. typu závažnější než u diabetu 1.
typu.
Klíčová slova:
diabetes mellitus, oxidační stres, malondialdehyd, superoxiddismutasa, fruktosamin.
|