Denní stacionáře (DS) představují jednu z alternativ akutní ústavní psychiatrické péče pro pacienty s lehkou až středně těžkou duševní poruchou, která má být stejně účinná a levnější než klasická hospitalizace. Cílem naší studie bylo prověřit toto tvrzení vyplývající ze zahraničních publikací v podmínkách systému české zdravotní péče. Během 20 měsíců náboru do naší studie jsme kontaktovali všech 1543 pacientů odeslaných k přijetí na Psychiatrickou kliniku VFN. Po splnění administrativních kritérií jsme u 944 z nich zvažovali možnost jejich účasti ve studii. Nejčastějšími příčinami jejich nezařazení byla závažnost aktuální psychopatologie, suicidální riziko a závislost na návykových látkách jako hlavní diagnóza. 256 splnilo vstupní a nesplnilo vylučovací kritéria. 210 pacientů s účastí ve studii souhlasilo. 103 z nich bylo randomizováno do denní péče, 107 ke klasické hospitalizaci. Obě skupiny se mezi sebou nelišily ve většině sociodemografických a klinických charakteristik. Je diskutována otázka kapacity denního stacionáře v závislosti na struktuře a kvalitě psychiatrické péče.

        Klíčová slova: akutní duševní porucha, denní stacionář, klasická hospitalizace, výběr pacientů do studie a randomizace.