Východisko. Česká republika patří mezi země s nejvyšším příjmem alkoholu na obyvatele na světě. Ačkoli alkohol může působit v mírných dávkách protektivně, jeho nadměrné užívání má nepochybné negativní dopady na celý organizmus. Cílem studie bylo posoudit vztah příjmu alkoholu k některým metabolickým a kardiovaskulárním rizikovým faktorům. Metody a výsledky. U skupiny klinicky zdravých mužů (n=102, průměrný věk 39,1±10,8 roku) bylo provedeno kompletní klinické a biochemické vyšetření a hodnocení týdenního dietního profilu. Pro hodnocení dat byly použity standardní statistické testy a lineární regresní analýza. U mužů rozdělených do 4 skupin podle týdenní konsumpce alkoholu (skupina 0: <70 g; skupina 1: 70–210 g; skupina 2: 211 až 420 g; skupina 3: >420 g alkoholu/týden) byl zjištěn jednoznačný vztah mezi příjmem alkoholu a některými kardiovaskulárními rizikovými faktory či komponentami metabolického syndromu, jako jsou markery distribuce tělesného tuku, body mass index, celkový energetický příjem, krevní tlak, sérové triglyceridy a LDL cholesterol, aktivita γ-glutamyltransferázy, nebo metabolity železa či markery oxidačního stresu (AGEs, AOPP). Závěry. Studie poukazuje na zřetelný vztah mezi příjmem alkoholu a rizikovými faktory rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, diabetes mellitus nebo komponentami metabolického syndromu. Jedinci s abúzem alkoholu nejsou tedy ohroženi pouze toxickým poškozením jater alkoholem, ale i zvýšeným rizikem vzniku těchto nemocí.

        Klíčová slova: alkohol, biochemické markery, kardiovaskulární onemocnění, metabolický syndrom, jaterní onemocnění.