Výskyt vrozených vad u dětí v potomstvu
matek užívajících v I. trimestru gravidity
medikaci v České republice v období 1996–2001
Šípek A.1,2, Gregor V.3,4, Velebil P.1,2, Horáček J.3,4, Mašátová D.5, Světnicová K.3
1Ústav pro péči o matku a dítě, Praha, ředitel doc. MUDr. J. Feyereisl, CSc. 2Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Katedra gynekologicko-porodnická, Praha, vedoucí doc. MUDr. J. Feyereisl, CSc. 3Oddělení lékařské genetiky, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha, ředitel Ing. J. Pubrdle 4Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Katedra lékařské genetiky, Praha, ředitel MUDr. A. Malina, PhD. 5Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, Praha, ředitelka Mgr. V. Mazánková |
|
Souhrn:
Cíl studie: Zpracování výsledků registrace vrozených vad u dětí matek užívajících v prvním
trimestru těhotenství léky a porovnání s kontrolním vzorkem v České republice v období 1996-
2001.
Typ studie: Retrospektivní analýza dat z registrace vrozených vad v České republice.
Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha.
Metodika: Zpracování incidencí vybraných typů vrozených vad zjištěných u narozených dětí
matkám užívajícím v prvním trimestru těhotenství léky. V práci byla použita data z celorepublikové
registrace vrozených vad vedené v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky v období 1996-2001. Jako kontrolní vzorek byly použity údaje od zdravých dětí narozených
matkám užívajícím v průběhu I. trimestru těhotenství léky.
Výsledky: V námi sledovaném období bylo v České republice zachyceno v registraci vrozených
vad v ÚZIS ČR celkem 17 674 případů narozených dětí s diagnostikovanou vrozenou vadou. Z tohoto
celkového počtu byly v registraci zachyceny 784 případy u dětí, jejichž matky v průběhu I.
trimestru těhotenství užívaly léky. V kontrolním souboru bylo 1 034 žen, které porodily zdravé
dítě bez VV a které užívaly v průběhu prvního trimestru gravidity léky. Statisticky významně
bylo vyšší riziko nalezeno pro 13 skupin diagnóz: anencefalie, vrozený hydrocefalus, spina bifi da,
vrozené vady očních víček, slzného ústrojí a očnice, anoftalmus, mikroftalmus a makroftalmus,
vrozené vady ucha, vrozené vady srdeční přepážky, vrozené vady velkých žil, rozštěp patra s rozštěpem
rtu, vrozené vady žlučníku, žlučovodů a jater, vrozené deformity kyčle, redukční deformity
horní končetiny, vrozené vady svalové a kosterní soustavy.
Závěr: Na základě těchto našich výsledků samozřejmě nelze činit významné závěry s klinickým
dopadem. Nicméně naše údaje doplnily mezinárodní databáze nežádoucích účinků léků a stanou
se součástí dat nutných k analýzám možných teratogenních účinků léků užívaných v kritické vývojové
periodě v průběhu prvního trimestru. Těhotné ženy by se proto měly v prvním trimestru
vyhnout jakýmkoli léčivům s výjimkou těch, které jsou z medicínského hlediska přísně indikovány
a uznány za přiměřeně bezpečné. V případě užívání ostatních léků by mělo být jejich genetické
a teratogenní riziko komplexně a individuálně posouzeno odborným klinickým genetikem.
Klíčová slova:
vrozená vada, populační teratologie, teratogen, incidence, Česká republika
|
Objednat toto číslo jako -
FYZICKÁ OSOBA nebo
PODNIKATELSKÝ SUBJEKT
|