Cíl studie: Stanovení výskytu rezistence na aktivovaný protein C (APC – R) u těhotných a šestinedělek s prokázanou diagnózou hluboké žilní trombózy nebo plicní embolizace. Typ studie: Kontrolovaná případová studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická a Hematoonkologická klinika FN Olomouc. Metodika: V souboru 33 žen s prokázanou hlubokou žilní trombózou byly vyšetřeny rezistence na aktivovaný protein C, (Coatest® APC rezistence Chromogenix), hladina proteinu C, S, antitrombinu III, protrombinu, heparin II kofaktoru a plazminogenu. Pacientky s APC poměrem pod 1,86 byly testovány PCR analýzou na přítomnost FV:Q506 alely. Kontrolní soubor činilo 51 těhotných zvolených náhodným výběrem. Statistické vyhodnocení bylo provedeno programem STATISTICA. Pro analýzu kontinuálních proměnných byl použit Studentův t-test, pro analýzu kategoriálních proměnných pak
2-test (a porovnání dvou relativních hodnot). Jako statisticky významné byly považovány hodnoty p<0,01. Výsledky: V souboru těhotných s prokázanou žilní trombózou byl průměrný věk 31 ± 3,1 let, hmotnost 75,3 ± 7,9 kg a BMI 28,7 ± 4,3. Všechny parametry jsou statisticky významné (p<0,01). Nejvíce – 54,5 % trombóz se vyskytlo ve třetím trimestru a 67 % bylo lokalizováno v levé ileofemorální oblasti. APC rezistence byla pozitivní u 17 (51,5 %) s HŽT vs 5 (9,8 %) v kontrolní skupině (p<0,01). Faktor V. Leiden jsme prokázali u 11 (33,3 %) vs 3 případy (5,9 %) v kontrolní skupině (p<0,01). Závěr: Získaná APC rezistence a Leidenská mutace představují významný rizikový faktor vzniku hluboké žilní trombózy v graviditě.

        Klíčová slova: trombóza, těhotenství, trombofilie