Souhrn:
Pacient byl poprvé hospitalizován na dorostovém oddělení Psychiatrické kliniky ve věku 14 let a 3 měsíce pro
poruchu přizpůsobení s anxiózně depresivními projevy a poruchy chování. V rodinné anamnéze se opakovaně
vyskytla depresivní porucha (matka a babička z matčiny strany).
Během hospitalizace byl pacient spolupracující, aktivní při psychoterapeutických skupinách. Vzhledem k subdepresivním
výkyvům nálady a psychomotorické tenzi byl medikován antidepresivy a situace byla řešena ve
spolupráci s kurátorkou odboru péče o dítě v místě bydliště.
Pacient byl po ukončení hospitalizace rok téměř bez výchovných problémů. Třináct měsíců po dimisi pacient
přiznal asi 3 týdny trvající úzus různých návykových látek. Po týdnu intravenózní aplikace heroinu popisoval při
dvoudenní abstinenci rychlé kolísání nálady, únavu, poruchu koncentrace, úzkost, neklid, neovladatelnou touhu
po droze.
Zůstává pouze otázkou diskuse, jakou měrou a zda vůbec ovlivnily rychlý vznik závislosti dysfunkční rodinné
vztahy, dědičné dispozice či předcházející psychiatrická onemocnění, nebo zda je vznik závislosti součástí psychopatologie
socializovaných poruch chování.
Klíčová slova:
porucha přizpůsobení, poruchy chování, antidepresiva, závislost
|