Cílem práce je popsat vliv pozitivní vodní bilance u kriticky nemocných pacientů na rozvoj nervosvalových poruch. Metodika: u 14 kriticky nemocných s neuromuskulárním postižením vzniklým v těžkém stavu byla sledována vodní bilance, provedeny elektrofyziologické studie svalů a nervů a histologické vyšetření kosterního svalu. Parametry vodní bilance byly kvantitativně porovnány s elektrofyziologickými, morfologickými a klinickými daty. Výsledky: nebyl nalezen vztah mezi rychlostí vzniku nebo tíží otoků a elektrofyziologickými nebo histologickými daty. Pokles svalových akčních potenciálů koreloval s tíží orgánového selhávání vyjádřenou jako SOFA skóre (r=0,7, p<0,002), i ostatní charakteristiky neuromuskulárního postižení korelovaly s postižením jiných orgánových systémů. Byla nalezena závislost pošcození nervosvalovýco aparátu na dávce svalových relaxancií (pipecuronium). Závěr: nebyla prokázána souvislost kumulace tekutin s rozvojem nervosvalových komplikací. Tyto komplikace souvisí s postižením ostatních orgánů, nejspíše jako dalš součást syndromu multiorgánové dysfunkce. Nervosvalová j ednotka může být významně postižena podáváním svalových relaxancií.

        Klíčová slova: bilance tekutin, kritický stav, polyneuropatie kriticky nemocných, myop atie kriticky nemocných, multiorgánové selhání.