Cíl studie: Analýza 3 případů prenatální akutní infekce plodu parvovirem B19 po vertikálním přenosu z matky na plod v průběhu těhotenství. Typ studie: Kazuistiky. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF Univerzity Palackého a FN, Olomouc. Metodika: Vertikální přenos infekce parvovirem B19 z matky na plod byl diagnostikován ve 3 případech. Bylo provedeno sérologické vyšetření na přítomnost protilátek třídy IgG a IgM proti parvoviru B19, morfologické vyšetření nátěrů kostní dřeně a průkaz DNA parvoviru B19 metodou polymerázové řetězové reakce (PCR). Stupeň fetální anémie byl hodnocen stanovením maximální průtokové rychlosti v arteria cerebri media (MCA-PSV) pomocí dopplerometrie. Výsledky: Celkem se jednalo o tři těhotenství (1krát jednočetné, 2krát dizygotní gemini). U prvních dvou těhotenství byla diagnóza stanovena až postnatálně na základě erytroblastopenie v novorozeneckém a časném kojeneckém období. U druhého těhotenství jedno dvojče zemřelo intrauterinně. Ve 3. případě se jednalo o gemini a diagnóza byla stanovena již ve 20. týdnu těhotenství. Následně byl pomocí dopplerovského vyšetření posuzován stupeň fetální anémie a sledovány známky rozvíjející se růstové retardace jednoho plodu. Kardiomegalie ani hydrops nebyly přítomny, po porodu byla diagnostikována u obou plodů anémie vyžadující podání transfuze. U matek měla infekce během těhotenství inaparentní průběh. Závěr: Na parvovirovou infekci je třeba myslet ve všech případech prenatální diagnostiky neimunního hydropsu plodu, závažné fetální anémie, kardiomegalie, IUGR a u erytroblastopenie diagnostikované v novorozeneckém a časném kojeneckém období. Negativní výsledek sérologického vyšetření nestačí k vyloučení parvovirové infekce. Jediným spolehlivým průkazem infekce u plodu a novorozence je molekulárně genetická analýza s průkazem přítomnosti DNA parvoviru B19.

        Klíčová slova: parvovirus B19, fetální anémie, doppler, intrauterinní růstová retardace