Autoři předkládají přehled zaměřený na typické kardiovaskulární příznaky, na něž si stěžují pacienti, jejichž základním onemocněním je úzkostná porucha. Upozorňují na vztahy některých emocí, zejména úzkosti, deprese a hněvu, ke kardiovaskulární symptomatologii. Více než třetina pacientů s nestabilní anginou pectoris či po proběhlém infarktu myokardu si stěžuje na úzkost a tato úzkost přetrvává u poloviny z nich po dobu nejméně jednoho roku. Na druhé straně psychosociální stres a úzkost vyvolávají nežádoucí změny autonomních regulačních systémů a stávají se tak vážnými kardiovaskulárními riziky, jejichž vlivy je možné a žádoucí usměrňovat. Častým problémem je rovněž komorbidita úzkostných poruch a kardiovaskulárních onemocnění, zejména ICHS, arytmií i náhlé srdeční smrti. V článku jsou popsány faktory ovlivňující charakteristiky bolestí na hrudi, a to jak u nemocných s kardiálním onemocněním, tak u pacientů s úzkostnými poruchami a dále jsou nabídnuty algoritmy diagnostických a terapeutických postupů uspořádané tak, aby jednak minimalizovaly riziko přehlédnutí kardiálního onemocnění, ale současně zabránily nadhodnocení tohoto rizika, které ve svých důsledcích v praxi vede ke zvyšování úzkosti a posilování hypochondrických postojů úzkostných pacientů.

        Klíčová slova: úzkost – úzkostné poruchy – bolest na hrudi – diagnóza – léčba – kardiální onemocnění – funkční poruchy.