Vliv kouření matek na výživu dětí v prvních šesti týdnech po narození
Výsledky studie ELSPAC
Kukla L.1, Hrubá D.2, Tyrlík M.3
Oddělení preventivní a sociální pediatrie, Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví LF MU, Brno1 vedoucí prof. MUDr. J. Holčík, DrSc. Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta MU, Brno2 vedoucí prof. MUDr. Z. Brázdová, DrSc. Psychologický ústav, Filozofická fakulta MU, Brno3 vedoucí prof. PhDr. M. Svoboda, CSc. |
|
Souhrn:
Kojení je nejvýhodnější formou výživy dítěte po narození: má nejen výhodné nutriční složení, ale obsahuje
i řadu faktorů podporujících imunitu a růst novorozence a kojence. Podpora výhradnému kojení po dobu minimálně
prvních 6 měsíců života je jedním z prioritních cílů WHO.
Ve studii ELSPAC bylo sledováno kuřácké chování během těhotenství a po porodu, fyziologická stimulace
kojení a výživa dětí po 6 týdnů po porodu v kohortě 4883 žen z Brna a okresu Znojmo, které byly těhotné v letech
1990 - 1992.
Výsledky dokazují, že na začátku 90. let byly v praxi zanedbávány fyziologické zásady stimulace kojení:
v žádoucím termínu do hodiny po porodu bylo k prsu přikládáno méně než 7%novorozenců a během prvních 24
hodin po narození bylo výhradně kojeno jen necelých 60 % dětí a dalších 16 % bylo kojeno částečně. Více než
pětině dětí byla podávána v prvním dni života výživa umělá. Ve způsobu výživy v prvních hodinách života se děti
nekouřících a kouřícíchmatek nelišily, významně častěji plně kojily ženy opakovaně rodící. Kuřáckéchovánímatek
se projevilo v odlišném přístupu ke kojení v dalším časovém období: ve skupině nekuřaček se počet výhradně
kojících zvyšoval do druhého týdne po porodu, kdy plně kojilo 72 % žen. Během šestinedělí kojilo výhradně ještě
54,5 % matek a dalších 23 % žen kojilo alespoň částečně. Naopak, ve skupině kuřaček podíl výhradně kojících
neustále klesal z 60%v prvních 24 hodinách a počet uměle živených dětí progresivně narůstal. Na konci šestinedělí
už bylo téměř 50%dětí kuřaček výhradně živeno umělou výživou a jen 25%výhradně kojeno. Krátce nato dosáhl
počet uměle živených kojenců v této skupině téměř 70 %.
Děti živené výhradně nebo částečně uměle měly častější potíže s krmením. Frekvence různých alimentárních
a respiračních potíží či onemocnění byla signifikantně vyšší u dětí kuřaček, kojení četnost symptomů redukovalo.
V posledních letech se i v České republice častěji uplatňují programy podpory kojení, které nejenže motivují
matky, ale názorně jim tento fyziologický způsob výživy demonstrují a nacvičují.
Klíčová slova:
kouření, kojení, podpora kojení, nemocnost v šestinedělí
|