U nemocných s hladinou kreatininu v rozmezí 132 - 352 mmol/l je známo4 - 11%riziko vzrůstu hladiny kreatininu o více jak 88 mmol/l po provedení angiografie jódovou kontrastní látkou (JKL). Cílem studie bylo určit efektivnost rutinního použití CO2 jako kontrastní látky pro angiografii tepen dolních končetin u nemocných se zhoršenými ledvinnými funkcemi. Materiál a metodika: V první skupině 24 nemocných s průměrnou hladinou kreatininu 283,5 mmol/l byla angiografie provedena primárně pomocí CO2 a pokud bylo zobrazení nedostatečné, byl proveden dodatečný nástřik JKL, 8 nemocných v této skupině (29 %) bylo pravidelně dialyzováno. Ve druhé skupině 40 nemocných s průměrnou hladinou kreatininu 153,9 mmol/l byla angiografie provedena s použitím neiontové JKL. Výsledky: V první skupině bylo možno celou končetinovou angiografii provést pomocí CO2 ve 33 %, v dalších 50 % bylo nutno zobrazit 1 - 2 úrovně periferního tepenného řečiště, k čemuž bylo třeba použít v průměru 52,9 ml JKL. Průměrná dávka JKL ve druhé skupině byla 152,75 ml. Ke zvýšení kreatininu o 88 mmol/l došlo u 2 nemocných v 1. skupině a u 3 nemocných ve 2. skupině, a to v souvislosti s diabetem, kardiálním selháním, septickým šokem při ischemické gangréně dolní končetiny a věkem nad 70 let. Závěr: Použitím CO2 autoři redukovali dávku JKL v průměru 2,9krát ve srovnání s běžně prováděnou angiografií. I redukovaná dávka JKL vedla u 8,3 % k významnému poškození ledvinných funkcí. V kontrolní druhé skupině s méně poškozenými ledvinnými funkcemi došlo k této komplikaci u 7,5 % nemocných.

        Klíčová slova: oxid uhličitý – kontrastní látky, srovnávací studie – digitální subtrakční angiografie