Nejistota kvalitativní detekce základních analytů a elementů moče testovacími proužky byla vyhodnocena pomocí poměrů falešně pozitivních (FPR) a falešně negativních (FNR) klasifikací postupem, navrženým v doporučení EURACHEM-CITAC 2002. K vyhodnocení byla použita data mezilaboratorních studií, získaných v programu externího hodnocení kvality SEKK z let 2000–2002 (6 pokusů, 12 vzorků, 345–247 hodnocených výsledků). HodnotyFNR přesáhly u detekce glukosy 5%a u detekce nitritů (dusitanů), leukocytů a bilirubinu dokonce 10%. Hodnoty FPR byly poněkud příznivější a jen u erytrocytů a leukocytů přesáhly 5 %, zatímco hodnota nad 10 % nebyla zjištěna v žádnémpřípadě. Použití reflexní detekce namísto detekce vizuální snižovalo nejistotumnohem významněji u negativních vzorků než u vzorků pozitivních. Účinnost použití reflexní detekce výrazně závisela na použité analytické instrumentaci a rozdíly mezi systémy výrobců byly až řádově odlišné. Vysokou nejistotu detekce některých analytů lze přímo vysvětlit použitím testovacích proužků některých výrobců (nitrity) nebo některých reflektometrů (bilirubin). Dosažené výsledky svědčí též pro nízkou úroveň harmonizace ordinálních stupnic jednotlivých výrobců. Žádoucí úroveň takové harmonizace by mohla být dosažena realizací návaznosti kvalitativní detekce na kvantitativní metody měření a na vhodné referenční materiály, tedy respektováním již existujících Evropských norem analýz vzorků močí.

        Klíčová slova: kvalitativní detekce, nejistota, falešná pozitivita, falešná negativita, moč, testovací proužky.