Analýza klinických
a laboratorních dat u souboru nemocných se systémovým
lupus erytematodes v rámci Národního registru
nejvýznamnějších revmatických chorob
Tegzová D.,Dostál C.,Musilová L.,Kryštůfková O.,Vlasáková V.1 ,Vítová J.1 , Horák P.2 ,Soukup T.3 ,Fojtík Z.4 ,Bačkovská M.5 ,Zvárová J.6 , Kyloušková M.6 ,Hromádka O.6
Revmatologický ústav,Praha,1 Interní odd.Městské nemocnice,České Budějovice,2 III.Interní klinika FN, Olomouc,3 II.Interní klinika FN,Hradec Králové,4 Revmatologická ambulance,FN Brno-Bohunice, 5 Revmatologická ambulance,Nemocnice v Novém Městě na Moravě,6 EuroMISE Centrum UK a AV ČR,Praha |
|
Souhrn:
Cíl.Od r.2000 je vytvářen celonárodní registr nejzávažnějších zánětlivých revmatických chorob,
jehož částí je i skupina nemocných se systémovýmlupus erythematodes (SLE).Doposud byly získány
údaje od 193 pacientů a byla provedena jejich analýza.Metodika .Byla hodnocena demografická
data,četnost výskytu jednotlivých diagnostických kritérií SLE při určení diagnózy SLE,aktivita
nemoci a dále pak korelace mezi výskytem některých autoprotilátek (aPL,anti-dsDNA,anti-Ro,
anti-La)a typem orgánové manifestace,tedy přítomností plicního postižení,neuropsychiatrické
manifestace,hematologického postižení a lupusové nefritidy.Výsledky .Celkově bylo do konce
listopadu 2001 do celonárodního registru revmatických chorob zahrnuto 193 nemocných se SLE
(12 %registru),z toho 88 %žen a 12 %mužů.Průměrný věk v době prvých příznaků choroby byl
u těchto pacientů 30 ±12 let (medián 26 let),při stanovení diagnózy SLE 33 ± 13 let ((medián 29 let)
a při zařazení do registru byl průměrný ve skupině 39,5 ±14,2 let (medián 39 let).45 %pacientů je
pracujících,28 %má plný invalidní důchod.Většina pacientů má středoškolské vzdělání (úplné
s maturitou nebo bez maturity).Průměrná hodnota skóre SLEDAI při zařazení do registru byla 14,8
±10,1 (medián 12).Z jednotlivých diagnostických kritérií SLE se motýlový erytém vyskytuje v 61 %,
diskoidní erytém v 17 %,fotosenzitivita v 65 %,ulcerace sliznic v 17 %,artritida v 84 %,pleuritida
v 18 %,perikarditida v 31 %,neuropsychiatrické postižení v 19 %,proteinurie ve 42 %,válce ve 12 %,
pozitivita ANA v 97 %,pozitivita anti-dsDNA v 74 %,anti-Sm ve 13 %a ACLA ve 33,5 %.Dále bylo
u souboru prokázáno zjištěno,že sek.APS se vyskytuje u 25 %nemocných.Riziko pro současný
výskyt sekundárního APS statisticky významně roste s výškou hodnoty antifosfolipidových proti-
látek a na jejich přítomnosti hraničně závisí i riziko vzniku tromboembolických příhod.Při hodno-
cení výskytu jednotlivých typů orgánové manifestace bylo ve sledovaném souboru prokázáno,že
pozitivita autoprotilátek anti-dsDNA a anti-La je spjata zejména s přítomností hematologické ma-
nifestace.Přítomnost autoprotilátky anti-Ro nebyla významně spjata s některým typem orgánové
manifestace SLE.Dále byla zhodnocena terapie,kterou byli nemocní léčeni v době zařazení do
registru:kortikosteroidy užívalo 95 %pacientů,antimalarika 40 %,azatioprin 16 %,metotrexát 9 %,
cyklofosfamid 17 %a cyklosporin 8 %.Závěr.Výsledky analýzy charakterizují současný stav nemoc-
ných se SLE na většině území České republiky.Ve většině případů tyto výsledky odpovídají
i celosvětovým poznatkům o SLE.Příčiny některých odlišností jsou pak podrobně diskutovány.
Klíčová slova:
celonárodní registr revmatických chorob,systémový lupus,antifosfolipidový
syndrom,demografická data,laboratorní ukazatele,terapie
|