Tenké vrstvy hydroxyapatitu, okolo 500 nm, jsme nanášeli na plochá tělíska z titanové slitiny metodou laserové ablace. Zhotovené předtvary simulovaly dentální implantát s tenkou ochran- nou vrstvou biokeramiky pro fyzikální a biologické pokusy in vitro. Vzorky jsme připravovali za různých depozičních podmínek. Měnili jsme prostředí (vakuum, vodní pára, směs par argonu s vodou), teplotu kovového podkladu, vzdálenost od hydroxyapatitového terčíku a hustotu energie. Mechanické a fyzikální analýzy jsme prováděli pomocí Rutherfordova zpětného roz- ptylu a Particle Induced X-Ray Emission. Krystalickou strukturu naneseného filmu jsme měřili RTG difrakcí, kvalitu povrchu jsme sledovali rastrovacím elektronovým mikroskopem a adhezi scratch testem. Pro biologická pozorování jsme použili test proliferace fibroblastů, měřili jsme aktivitu lymfocytů a hodnotili morfologii makrofágů kultivovaných v přítomnosti implantátů. Podle výsledků všech testů byly vzorky 9–11 a 19–21 připravovány za optimálních depozičních podmínek.

        Klíčová slova: zubní implantáty – hydroxyapatit – titan – fibroblasty – makrofágy