Autoimunitní poškození ovarií u dospívajících dívek
Kosová H., Hořejší J., 1Martínek J., 2Veselá M.
Klinika gynekologie dětí a dospívajících 2. LF UK a FNM, Praha 1Ústav histologie a embryologie 1. LF UK a VFN, Praha 2Pediatrická klinika 2. LF UK a FNM, Praha |
|
Souhrn:
Východisko. Cílem studie bylo zmapovat výskyt antiovariálních protilátek (AOA) u dospívajících dívek s poruchou
menstruačního cyklu v porovnání s dívkami s pravidelným cyklem. Sledován byl také vztah mezi pozitivitou AOA
protilátek a morfologickými změnami v bioptických vzorcích ovaria pacientek.
Metody a výsledky. Do studie bylo zařazeno 39 dívek s primární amenoreou (N=18) a oligo/sekundární amenoreou
(N=21). U všech pacientek bylo provedeno vyšetření séra k detekci antiovariálních protilátek (AOA) a hladin FSH
a LH. Toto vyšetření bylo provedeno na počátku studie a další po šesti měsících léčby, po které byla většina pacientek
léčená hormonální substituční terapií. V indikovaných případech byla provedena laparoskopická biopsie ovaria.
U všech vyšetřených pacientek s těžkou poruchou menstruačního cyklu byla nalezena pozitivita protilátek proti různým
strukturám ovaria. Byla zjištěna signifikantně vyšší hladina FSH; hladina LH nebyla signifikantně vyšší. Deplece
a alterace folikulárního aparátu patřila mezi hlavní nálezy v kůře ovaria u našich pacientek. Při kontrolních vyšetřeních
po šestiměsíční hormonální substituci byl výskyt AOA signifikantně snížen, u části pacientek autoprotilátky
dokonce zcela vymizely.
Závěry. Mapování výskytu antiovariálních protilátek u pacientek s poruchami menstruačního cyklu koreluje s nálezem
vystupňované atrézie. Dříve či později se objevují poruchy menstruačního cyklu, které mohou vyústit k předčasnému
ovariálnímu selhání, což je provázeno vymizením folikulárního aparátu a fibrotizaci kůry ovaria.
Klíčová slova:
autoimunní poškození ovaria, předčasné ovariální selhání, antiovariální protilátky, dospívající dívky,
hormonální substituční terapie.
|