V článku jsou analyzována klinická a laboratorní data pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA), která by mohla být užitečná pro časné odhalení rizikových pacientů a která by přispěla ke klasifikaci podskupin JIA. Retrospektivně bylo ohodnoceno celkem 185 pacientů s JIA, jejichž onemocnění trvalo celkem 5 – 20 let. Z klinických parametrů byl hodnocen začátek a průběh choroby, její aktivita, rentgenové změny, funkční postižení a oční projevy. Byly testovány některé imunologické faktory. Z genetických ukazatelů byl sledován polymorfismus genu antagonisty receptoru pro interleukin 1 (IL-1Ra). Výsledky naší studie potvrdily velkou heterogenitu onemocnění JIA a oprávněnost dělení na jednotlivé podskupiny. U 2/3 pacientů s JIA jsme potvrdili přetrvávající aktivitu choroby i po mnohaletém průběhu a u poloviny nemocných mírné nebo středně těžké funkční postižení. Prokázali jsme signifikantně vyšší zastoupení alely 2 genu pro IL-1Ra u celé skupiny JIA v porovnání se zdravými kontrolami. V podskupině oligoartritid byla alela 2 asociována s rozšířenou formou oligoartritidy a byla tak označena jako prognostický ukazatel nepříznivého vývoje choroby. Druhým prognostickým markerem pro skupinu oligoartritid byla určena hodnota FW na začátku onemocnění. Chronická uveitida, jako závažná mimokloubní manifestace JIA, byla nejvíce přítomna u perzistující oligoartritidy a byla asociována s pozitivitou ANA. U 4 ze 16 případů se vyvinula více než po 7 letech trvání kloubních projevů JIA.

        Klíčová slova: juvenilní idiopatické artritidy, uveitida, polymorfismus genu antagonisty receptoru pro 1