Anémie v těhotenství je definována poklesem koncentrace hemoglobinu anebo hematokritu o 2 směrodatné odchylky pod normu. Dolní hranicí normy je podle WHO koncentrace hemoglobinu 110g/l, resp. hodnota hematokritu 0,32. Sideropenie (Iron Deficiency - ID) je definována poklesem koncentrace feritinu pod 12 mg/l. Anémie v těhotenství je nejčastěji sideropenická (Iron Deficiency Anemia - IDA), méně častými formami jsou anémie megaloblastové - z deficitu folátů nebo vitamínu B12. Endemicky jsou po- měrně rozšířené hemoglobinopatie, zvláště beta-talasemie minor a srpkovitá anémie. V zemích třetího světa je etiologie anémie často kombinovaná (vlivy malnutrice, malárie či jiných infekč- ních onemocnění). Prevalence sideropenie u žen fertilního věku je všeobecně (i ve vyspělých zemích) velmi vysoká. Prevalence těhotenské anémie se výrazně liší, mj. i v závislosti na regionu, trimestru gravidity a paritě. Shoda panuje v tom, že prevalence IDA je v těhotenství vysoká (20 - 60 %), v zemích ekonomicky rozvinutých však převládají její mírnější stupně. S vyšší prevalencí IDA bývají spojo- vány ženy z následujících rizikových skupin: nižší socioekonomický status, národnostní menšiny či přistěhovalecké komunity, mnohočetné těhotenství, menometroragie v anamnéze, multipary, opakovaná těhotenství v krátkém časovém sledu, adolescentky, ženy s nízkým BMI (Body Mass Index), vegetariánky, dárkyně krve. Patofyziologicky je u těhotenské IDA klíčově zvýšená spotřeba železa vlivem vystupňované eryt- ropoezy a stoupajících nároků placenty a plodu, kterou běžný příjem prvku potravou nestačí uhradit. Dochází k negativní bilanci železa, sideropenii a později k sideropenické anémii. Po po- rodu se vlivem peripartální krevní ztráty a laktace tato bilance ještě prohloubí. Laboratorně se nejdříve projevuje deplece železa: snížená sérová hladina feritinu, vyšší hladina transferinu a celková vazebná kapacita železa (TIBC). V posledních letech se i v porodnictví ke stanovení zásob železa v organismu stále více používá sérová koncentrace transferinového recep- toru (sTfR), která u IDA stoupá a není falešně ovlivněna reakcí akutní fáze. Teprve při prohloube- ní deficitu železa klesá koncentrace hemoglobinu, hematokrit a počet červených krvinek a vzniká typický obraz mikrocytární, hypochromní anémie. V graviditě je sérová hladina feritinu stále nejčastěji používaným ukazatelem mobilizovaných zásob železa. Jeho spolehlivost je však limitována reakcí akutní fáze. Klinicky je anémie v těhotenství většinou němá. Obvyklé sympto- my (únava, vertigo, bolesti hlavy, palpitace, dušnost) se objevují až při těžké či rychlé anemizaci, často až v průběhu šestinedělí. Nejčastěji udávaná rizika těhotenské sideropenické anémie se týkají zdraví matky (častější podá- vání transfuze, více operačních a protrahovaných porodů, sklon k preeklampsii, snížená odolnost vůči infekcím, poruchy laktace aj.), vývoje plodu (potraty a předčasné porody, IUGR) a novoro- zence (vyšší perinatální morbidita a mortalita, horší poporodní adaptace, narušení duševního a psychomotorického vývoje). Závěry řady prací a studií jsou nejednotné. Přesto většina autorů a institucí doporučuje alespoň selektivní suplementaci železem u rizikových těhotných ve 2. po- lovině gravidity. U sideropenické anémie podáváme 100-200 mg elementárního železa per os denně, v případě preventivní substituce alespoň 60-80 mg denně. Nejvýhodnější jsou retardované preparáty obsahující dvojmocné soli železa. V případě megaloblastové anémie (vícečetná těhotenství, zimní měsí- ce) se doporučuje přidávat kyselinu listovou. Kauzální terapie neexistuje u hemoglobinopatií, často je zde zapotřebí opakovaných transfuzí jako prevence nebezpečných hemolytických krizí. Perinatologická centra zajišťují prenatální diagnostiku těchto dědičných druhů anémie u plodů rizikových matek.

        Klíčová slova: anémie, feritin, hemoglobinopatie, megaloblastová anémie, prelatentní a latentní