Cíl: Endovenózní léčba varixů laserem je užívána po celém světě již několik let a v klinice už prokázala výsledky srovnatelé s tradiční chirurgickou terapií. Exaktní parametry nastavení generátoru záření a provedení samotného výkonu však nejsou doposud ve světovém písemnictví jednoznačně stanoveny. Cílem této laboratorní studie byla standardizace výkonu a stanovení optimálních technických hodnot s cílem dosažení maximální kontrakce žíly jako základního markeru dlouhodobé úspěšnosti léčby. Materiál a metodika: Segmenty insuficientní vena saphena magna, které byly stripovány při tradiční Babcockově operaci, byly v laboratorních podmínkách podrobovány záření diodového laseru o vlnové délce 980 nm. Celkem bylo provedeno 279 těchto experimentů. Výkon laseru byl nastaven na 5 W, 8 W, 10 W, 12 Wa 15 Wpo co možná nejdelší dobu expozice tak, aby bylo dosaženo maximální možné kontrakce žíly při co možná nejmenším množství perforací žíly. Soubor byl rozdělen na dvě skupiny, a to žilní segmenty naplněné krví (n = 139) a segmenty vyprázdněné (n = 140), abychom simulovali žilní náplň při různých polohách pacienta na operačním stole. Po provedení ozáření byl každý žilní segment podélně rozstřižen, rozvinut a jeho vnitřní obvod byl změřen a porovnán s vnitřním obvodem neozářené části téže žíly. Výsledky: Největší kontrakce s nejmenším výskytem perforací bylo dosaženo při užití menších a středních hodnot výkonu laseru (8–12 W). Obvody kontrahovaných žil ve srovnání s normálním žilním obvodem (100 %) byly následující: 50 % (výkon 5 W), 45 % (výkon 8 W), 40 % (výkon 10 W), 45 % ( výkon 12 W) a 58,6 % (výkon 15 W). Rozdíly v kontrakci jsou statisticky významné (p < 0,001). Pokud bylo užito vyšších hodnot výkonu laseru (15 W), byly perforace a karbonizace žíly častější a celkově aplikovaná energie byla nižší, ale rozdíl v hodnotách energie nebyl statisticky významný (p = 0,379). Závěr: Kontrakce laserizované žíly je závislá na výkonu záření. Na základě našich experimentů doporučujeme fotokoagulaci pomocí nižších a středních výkonů (8 až 12 W) a pomalejšího vysouvání laserového vlákna (0,2 až 2 mm/s) s cílem dosažení dostatečné expozice laserové energie a tím optimálního dlouhodobého výsledku.

        Klíčová slova: endovenózní laser – kontrakce – výkon laseru – perforace