Diseminace bronchogenního karcinomu do lymfatických uzlin plíce a mediastina je jedním ze základních prognostických faktorů. Správné zhodnocení postižení lymfatických uzlin je zásadním předpokladem pro volbu nejvhodnějšího terapeutického postupu a dovoluje předpovědět perspektivu nemocného. Předoperační diagnostika maligní lymfadenopatie je založena především na CT, při nálezu zvětšených uzlin je indikována invazivní explorace – mediastinoskopie event. torakoskopie. Definitivní obraz o rozsahu diseminace nádoru lymfatickou cestou nám dá až definitivní histopatologické vyšetření uzlin odstraněných během operace. Nezbytný rozsah lymfadenektomie je stále předmětem diskuse. Některá pracoviště ji neprovádějí vůbec, na druhé straně jsou pracoviště, kde je bloková disekce uzlin mediastina obligátní součástí každé operace pro rakovinu plic. Autoři hodnotí na souboru 226 pacientů operovaných v letech 1996–1999 chirurgické aspekty a komplikace lymfadenektomie v rámci radikální resekce plic pro nemalobuněčný plicní karcinom. V podsouboru 73 nemocných s potvrzeným maligním postižením lymfatických uzlin plíce nebyl prokázán statistický rozdíl v pětiletém přežití vázaný na rozsah lymfadenektomie.Mediastinální lymfadenektomie je vzhledemk nespornému diagnostickému a prognostickému přínosu nezbytnou součástí kurativní resekce, zlepšuje lokální kontrolu tumoru, jednoznačný vliv na přežití však nemá. U malých periferních nádorů (T1, T2), lze pravděpodobně její rozsah omezit na systematický sampling uzlin interlobia, plicního hilu a mediastina. Naopak, u pokročilých tumorů případně po indukční terapii je jiná než bloková disekce nevhodná nebo nemožná.

        Klíčová slova: plicní rakovina – NSCLC – lymfadenektomie – sentinelová uzlina – přežití – chirurgie – staging