Posuzovali jsme vliv eliminačních metod na změny vybraných lipidových ukazatelů u nemocných s dyslipo- proteinémií, zařazených do pravidelného hemodialyzačního léčení. U 23 dialyzovaných pacientů jsme srovnávali efekt jednorázového provedení hemodialýzy (HD) přes kuprofanovou membránu a hemodiafiltrace (HDF) s uži- tím high-fluxové polysulfonové membrány. Procentuální vyjádření akutních změn lipidů na konci HD a HDF mělo ve většině případů obdobný trend, statistické významnosti dosáhly změny koncentrace lipoproteinu Lp C-III +10,28 % (±19,45) při HD vs –5,59 % (±10,33) při HDF, p < 0,001. U obou metod stoupala hladina apoproteinů A-I a B, paralelně s tím se zvyšovala koncentrace částic Lp A-I, zvyšovala se hladina celkového cholesterolu i cholesterolu non-HDL i HDL. Naproti tomu klesaly naznačeně triacylglyceroly a analogicky se měnily koncen- trace částic Lp C-III. Zvyšoval se podíl Lp C-III non-B při současném poklesu částic Lp C-III B. Tyto změny hladin lipoproteinů a apoproteinů na konci HD a HDF jsou dány vlivem hemokoncentrace při záměrné ultrafiltraci, ale i vlivem zvýšeného odbourávání lipoproteinů po podání heparinu. Při HDF se může uplatnit i adsorpce inhibitorů LPL na povrch high-fluxové membrány. Sledovali jsme rovněž možnost ovlivnění renální dyslipoproteinémie prováděním HDF po dobu osmi týdnů. Kontrolní stanovení hladin lipidů neprokázalo významné příznivé výsledky.

        Klíčová slova: selhání ledvin, renální dyslipoproteinémie, dialyzační membrána.