Příspěvek ke studiu chrupu brněnských
obyvatel v druhé polovině 18. a v 19. století
Vargová L., Račanská M., Horáčková L.
Oddělení lékařské antropologie, Anatomický ústav LF MU, Brno, vedoucí ústavu prof. RNDr. P. Dubový, CSc. |
|
Souhrn:
Prezentované sdělení je zaměřeno na studium chrupu kosterních pozůstatků z bývalého brněnského Městského
hřbitova na ulici Malá Nová (dnešní Antonínská), který sloužil k pohřbívání v letech 1785–1883. Celkově bylo hodnoceno
1024 zubů a 3227 zubních alveolů. U trvalých zubů byla stanovena celková intenzita kazivosti chrupu 38,3
% a frekvence kazů dosáhla 83,8 %. U žen byly obě sledované hodnoty vyšší než u mužů. Z jednotlivých typů zubů
byl kaz nejčastěji nalezen na stoličkách, poté sestupnou řadou na třenových zubech, řezácích a špičácích. Stopy po
zánětlivých procesech zubního alveolu byly nalezeny u 12,7 % případů, projevy degenerativně produktivního procesu
v čelistním kloubu v 8,3 %, hypoplázie zubní skloviny ve 4,2 %, retence zubů u 33,8 % jedinců a četnost výskytu
hyperodontie byla zjištěna v 0,7 %. Výsledky studia ukázaly, že brněnští obyvatelé druhé poloviny 18. a v 19.
století měli nejen výrazně horší kazivost chrupu než historicky starší populace, ale také než současná česká populace.
Klíčová slova:
populace 18.–19. století – paleopatologie – kazivost chrupu
|