Východisko. Po roce 1990 došlo v České republice k významnému poklesu celkové standardizované úmrtnosti. Jednou z uvažovaných příčin je i zlepšení životního stylu české populace. Cílem sdělení je prezentovat údaje o životním stylu městské populace středního věku, o výskytu rizikových faktorů neinfekčních onemocnění, které s životním stylem bezprostředně souvisí a také poukázat na význam socio–ekonomických ukazatelů jako důležité determinanty zdraví. Metody a výsledky.V letech 1998–2002 proběhlo v 27 městech České republiky prevalenční šetření zdravotního stavu a k němu se vztahujícího chování. V každém městě bylo náhodně vybráno 400 mužů a 400 žen ve věku 45–54 let, polovina osob byla pozvána na lékařské vyšetření. Z výsledků vzplynulo, že 52,2 % mužů a 54,6 % žen mělo nedostatečnou fyzickou aktivitu, 43,1 % mužů a 34,9 % žen pravidelně kouřilo a 24,1 % mužů a 21,2 % žen trpělo obezitou. Vysoké riziko vzniku kardiovaskulárních onemocněni mělo 18,0 % mužů a 1,2 % žen. Rozdíly mezi pohlavími byly u těchto ukazatelů statisticky významné. Byl nalezen statisticky významný vztah mezi socioekonomickými ukazateli a zdravotním stavem. Závěry. U městské populace středního věku byl i přes relativně dobrou znalost významu zdravého životního stylu zjištěn vysoký výskyt ovlivnitelných rizikových faktorů chronických onemocnění. Vyšší výskyt rizikových faktorů a vyšší míra rizika vzniku kardiovaskulárních onemocněni byla zjištěna u mužů než u žen.

        Klíčová slova: městská populace, rizikové faktory, životní styl, socioekonomické ukazatele.