Cílem prospektivní studie bylo analyzovat elektrofyziologické abnormality u kriticky nemocných a jejich korelaci s histopatologickými abnormalitami, a tím ověřit možnost elektrofyziologické diferenciace polyneuropatie a myopatie kritického stavu (CIPM). Soubor 79 kriticky nemocných byl sledován po dobu 1 měsíce klinicky a elektrofyziologicky. Sledování dokončilo 48 nemocných. Elektrofyziologické abnormality svědčící pro nově vzniklou CIPM byly zjištěny během 5. týdne u 27 nemocných, u 9 nemocných byly přítomny již při vstupním vyšetření během 1. týdne. Dominujícími elektrofyziologickými abnormalitami (s výjimkou 1 nemocného) bylo snížení sumačních svalových akčních potenciálů (CMAP) či abnormální spontánní aktivita svědčící pro motorickou axonopatii nebo myopatii. U 11 nemocných s touto abnormalitou byla provedena svalová biopsie prokazující známky myogenního postižení ve všech případech (v 7 v kombinaci s neurogenním postižením). Snížení CMAP při přímé svalové stimulaci bylo nalezeno u 7 nemocných s histologickými známkami myopatie. Elektrofyziologické známky senzitivní neuropatie byly přítomny u 14 nemocných, pouze v 1 případě izolovaně. Studie potvrdila vysokou prevalenci CIPM u kriticky nemocných (56 %) s dominujícím motorickým postižením typu axonální neuropatie a myopatie, obvykle v kombinaci. Elektrofyziologická diferenciace obou typů postižení není spolehlivě možná. Nejcennějším elektrofyziologickým parametrem je amplituda CMAP umožňující časnou detekci a sledování stupně a dynamiky postižení.

        Klíčová slova: polyneuropatie kritického stavu, myopatie kritického stavu, přímá svalová stimulace, elektrodiagnostika, svalová biopsie