Východisko. Sdělení vychází ze dvou studií. První, zaměřená toxikologicky byla prováděná na 60 potkanech kmene Wistar, zatímco druhá sledovala stresové projevy v duodenální sliznici v autoptickém souboru. Jak osoby, tak zvířata byla vystavena stresu. Histologické nálezy ve sliznici duodena byly v obou souborech podobné. Metody a výsledky. U potkanů byly pozorovány stejné změny duodenální sliznice jak u testovaných, tak u kontrolních zvířat. Edém slizničního vaziva klků se kombinoval s výskytem erozí na jejich vrcholech. Stresujícím faktorem u pokusných zvířat bylo znehybnění, denní podávání testované látky kovovou žaludeční sondou, odběr krve z retrobulbárního plexu a anestezie před utracením. Závěry. Autoptický soubor zahrnuje 35 případů, u kterých šlo makroskopicky o mnohočetné krvácení do slizničních řas duodena. Mikroskopicky bylo patrné krvácení do stromatu klků s výskytem erozí. V několika případech byly nalezeny též klínovité infarkty, sahající až do podslizničního vaziva. Hlavní příčinou stresu v humánním souboru byly kardiovaskulární choroby a oběhové poruchy. Podstatný patogenetický vliv při vzniku stresových změn duodenální sliznice mají místní hypoxie a kyselost žaludeční šťávy.

        Klíčová slova: stres, laboratorní potkani,autopsie, srovnávací patologie, duodenální sliznice,erosivní duodenitis, ischemické změny, poplachová reakce.