Na úvodní stránku ČLS JEP ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. Ev. PURKYNĚ
Časopisy - Článek
Na úvodní stránku ČLS JEP Aktuality O Společnosti O nakladatelském středisku Časopisy Vyhledávání Knihy Supplementa Katalog
 
  Anglicky / English version Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 50, 2001, č. 1, s. 21 - 25.
 
Retromyringická myringoplastika 
Schaffer M., Hroboň M., Rambousek P., Skřivan J., Světlík M. 

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, Praha,
 


Souhrn:

       Retrospektivní studie hodnotí výsledky myringoplastik prováděných na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, katedře IPVZ, v letech 1996 - 1997. Jedná se o soubor 147 pacientů, kde je zastoupeno 101 primárních výkonů a 46 revizních operací. Z revizních operací byla 1. revize provedena 26krát (57 % z celkového počtu revizí), z toho po jiném pracovišti 11krát (42 %), 2. revize byla provedena 13krát (28 % z celkového počtu revizí), z toho po jiném pracovišti 6krát (46 %), 3. revize byla provedena 7krát (15 % z celkového počtu revizí), z toho počtu 3krát po jiném pracovišti (43 %). Ve všech případech byla použita underlay technika s tympanomeatálním lalokem. Jako štěp byla použita temporální fascie, perichondrium a chondroperichondrium, které bylo odebíráno převážně z tragu. Průměrná doba sledování byla 8,3 měsíce. Dosažená úspěšnost u primárních výkonů byla 77%. Fascie byla použita v 96 %, perichon- drium a chondroperichondrium shodně ve 2 %. Při 1. revizi byl fasciální štěp použit v 62 % s úspěš- ností 75%, perichondrium a chondroperichondrium bylo použito ve 35 % a jedenkrát byl použit chondrofasciální štěp (4 %) s úspěšností 60%. Při 2. a 3. revizi se fasciální štěp použil v 50 % s úspěšností 60%, chondroperichondrium a perichondrium bylo použito v 50 % s úspěšností 80%. Při neúspěšných myringoplastikách byla zjištěna častější dehiscence v předním dolním kvadrantu. U subtotálních perforací byla zjištěna nižší úspěšnost zhojení (64%), stejně tak u perforací vzniklých okují. V jednom případě došlo i po přihojení štěpu ke zhoršení sluchu a desetkrát zůstal sluch bez zlepšení, z toho 7krát při užití nefaciálního štěpu. Jedenkrát byla pozorována silná dysestézie v oblasti zvukovodu a jedenkrát silný tinnitus. V souvislosti s úspěšností zhojení myringoplastik jsou uváděny četné prognostické faktory. Mezi nejčastěji uváděné patří patogeneze vzniku perforace, velikost perforace, lokalizace perforace, druh použitého štěpu, věk pacienta, zkušenost chirurga, počet předchozích výkonů, předešlé adenotomie u dětí a imunologický stav pacienta. Vlivu těchto faktorů se věnuje diskuse.

        Klíčová slova: myringoplastika, perforace bubínku, retromyringická technika, fasciální štěp, perichondrální štěp, chondroperichondrální štěp, revizní myringoplastika.
       

Objednat toto číslo jako - FYZICKÁ OSOBA nebo PODNIKATELSKÝ SUBJEKT

  ZPĚT NA OBSAH  
 
 
| HOME PAGE | KÓDOVÁNÍ ČEŠTINY | ENGLISH VERSION |
©  1998 - 2008 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. E. PURKYNĚ
Výroba: NT Servis, s.r.o., provozovatel serveru P.E.S. consulting, s.r.o.
WEBMASTER