Syndrom z přehřátí je dobře znám a většinou nastává v teplých klimatických podmínkách. Rozlišují se dva typy onemocnění – klasické a ponámahové přehřátí. Zvýšené jaterní testy jsou častým nálezem u těchto nemocných, zatímco akutní jaterní selhání je vzácnou komplikací syndromu ponámahového přehřátí. Naše sdělení pojednává o 30letém muži s akutním jaternímselháním, diseminovanou intravaskulární koagulopatií a rhabdomyolýzou vzniklé v rámci syndromu ponámahového přehřátí po absolvování desetikilometrového běhu. Akutní jaterní selhání plně rozvinul čtvrtý den hospitalizace. Pátý den splnil londýnská kritéria pro akutní transplantaci jater a byl přeložen do transplantačního centra ke zvážení dalšího postupu. Na konzervativní terapii došlo postupně ke zlepšení jaterních funkcí a pacient transplantován nebyl. Ve stabilizovaném stavu byl propuštěn 23. den od začátku hospitalizace do ambulantní péče s reziduální cholestatickou jaterní lézí. Jaterní testy se normalizovaly po 3 měsících od začátku onemocnění. Jaterní selhání při syndromu z přehřátí se zdá být ve většině případů reverzibilní a konzervativní léčba bývá úspěšná. Dosud publikované tři případy transplantace jater pro akutní jaterní selhání při přehřátí provázené selháním ledvin a kómatem měly velmi špatnou prognózu. Průběh onemocnění našeho pacienta také potvrzuje, že konzervativní terapie u pacientů, kteří splnili kritéria pro akutní transplantaci jater, může být efektivní a měla by být v těchto případech zvažována.

        Klíčová slova: akutní jaterní selhání, syndrom z přehřátí, diseminovaná intravaskulární koagulopatie, rhabdomyolýza, transplantace jater.