Souhrn: Práce zkoumá vliv jednoho a opakovaného absolvování sezení holotropního dýchání na některé osobnostní vlastnosti, postoje a hodnotovou orientaci. Výzkumu se zúčastnilo celkem 81 osob (36 „Dýchačů“, 34 „Nedýchači“ a 11 „Prvodýchačů“). Skupinu „Dýchači“ tvořily osoby, které se alespoň 4krát zúčastnily sezení holotropního dýchání; respondenti ze skupiny „Nedýchači“ s nimi byli srovnatelní na základě těchto kritérií: pohlaví, věk a vzdělání. Pokusné osoby ze skupiny „Prvodýchači“ byly poprvé testovány před svým prvním absolvováním sezení holotropního dýchání a retestovány po něm (přibližně za tři týdny). Zkoumané proměnné byly měřeny pomocí Testu životního smyslu (P.I.L.) Crumbaugha a Maholicka, testu postojů a hodnot (Value-Belief Q-rost) Harmana, Fadimana a Mogara a Dotazníku osobnostní orientace (POI) Shostroma. U „Prvodýchačů“ došlo k významnému zvýšení uspokojení potřeby životního smyslu a k významnému snížení rigidity a dogmatismu. Bylo zjištěno, že „Dýchači“ jsou oproti „Nedýchačům“ méně rigidní a dogmatičtí (včetně vědecké oblasti), vykazují pozitivní změnu postoje k neobvyklému chápání reality, méně vyznávají konvenční hodnoty v jejichž aplikaci jsou fl exibilnější, mají adekvátnější přístup k realitě, jsou schopnější žít přítomným okamžikem, jsou soběstačnější a nezávislejší na mínění ostatních lidí, citlivější ke svým pocitům a potřebám, jsou více spontánní, mají vyšší sebeúctu a jsou schopnější navazovat vřelé mezilidské vztahy. Všechny tyto rozdíly jsou statisticky významné. „Dýchači“ nemají významně více uspokojenu potřebu životního smyslu než „Nedýchači“. Subjektivně byl zážitek z holotropního sezení hodnocen účastníky jako příspěvek k lepší schopnosti vycházení s lidmi, k hlubšímu poznání okolního světa a větší akceptaci dříve odmítaných názorů a myšlenek.

        Klíčová slova: holotropní dýchání, transpersonální psychologie, hodnoty a postoje.