Cíl studie : Stanovit trendy a potencionální prognostický význam změn hladin apoptotické (aDNA) a genomické DNA (gDNA) u pacientů, u nichž inzult různého charakteru vedl k selhávání vitálních funkcí. Typ studie: Prospektivní otevřená studie. Název a sídlo pracoviště:Klinika anesteziologie a resuscitace a Chirurgická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha; Ústav farmakologie 3. LF UK, Praha. Materiál a metody:Do studie byla zařazeno 94 kriticky nemocných. Vzorky krve k analýze byly odebírány v den přijetí a potom 3. a 5. den hospitalizace. U každého pacienta byla sledována základní diagnóza, věk a pohlaví, pří- jmové APACHE II skóre a orgánová dysfunkce; 3. a 5. den byla hodnocena metodikou SOFA délka hospitalizace ve dnech, přežití či úmrtí, z ukazatelů zánětu C-reaktivní protein a počet leukocytů. Analýza byla provedena na sekvenátoru (ABI Prism 377) s užitím originální fenolové extrakční metody. Získané hodnoty plazmy pacientů byly porovnávány s normou získanou z plazmy 86 zdravých dobrovolníků (norma aDNA a gDNA = 100%). Výsledky:Hladina volné aDNA po zátěži ovlivňuje celkovou hladinu volné DNA zásadním způsobem. Její navýše- ní v hodnotě mediánu je 16,3násobně vyšší než u gDNA. V trendu dalších 4 dnů vykazovala v celé hodnocené skupině snížení hladin, gDNA naopak zvýšení. Rozdíl v průběhu trendů i obě kvality DNA hodnocené proti normě byly na hladině statistické významnosti p < 0,001. Byly zjištěny statisticky významná korelace mezi hladinou aDNA v době přijetí a mortalitou nemocných. Závěr:U kriticky nemocných dochází bezprostředně po inzultu k výraznému zvýšení volné aDNA v plazmě, která je v dalším průběhu i ukazatelem přežití nemocných (p < 0,05).

        Klíčová slova: volná plazmatická DNA – apoptotická DNA – genomická DNA – intenzivní péče – prognostika v intenzivní péči