Radikální cystektomie s pánevní lymfadenektomií a derivací moči je významným prvkem léčby nádorů močového měchýře. Dnes je považována za nejúčinnější dostupnou metodu terapie infiltrujících (T2-T4) a agresivních forem povrchových nádorů, která nabízí vynikající lokální kontrolu onemocnění a velkou šanci na vyléčení. Výkon spočívá v odstranění veškeré nádorové tkáně v močovém měchýři, v malé pánvi a ve spádových lymfatických uzlinách. U mužů rutinně odstraňujeme močový měchýř a prostatu, u žen kromě měchýře i dělohu a přední stěnu pochvy. Uretrektomie je indikována pouze ve vybraných situacích. Nedílnou součástí výkonu je bilaterální pánevní lymfadenektomie. Prognosticky nepříznivým faktorem je extravezikální šíření nádoru a přítomnost metastáz v pánevních lymfatických uzlinách. V případě uzlinového postižení předpokládáme lepší prognózu u pacientů s méně než 5 pozitivními uzlinami. Stejně významným faktorem je i počet odstraněných uzlin, což podtrhuje význam pečlivě provedené bilaterální pánevní lymfadenektomie. V poslední době je jako prognostický faktor hodnocena uzlinová denzita („lymph node density“), která je dána poměrem mezi pozitivními uzlinami a celkovým počtem odstraněných uzlin. Lepší prognózu mají nemocní s menším počtem pozitivních a větším počtem odstraněných uzlin.

        Klíčová slova: nádory močového měchýře, cystektomie, pánevní lymfadenektomie, denzita uzlinového postižení, uretrektomie, derivace moči