Souhrn:
Východisko. Zhodnocení dlouhodobých výsledků různého způsobu použití bukální sliznice u dlouhých
či mnohočetných striktur nebo po rekonstrukci hypospadie.
Metody a výsledky. V letech 1995 až 2007 provedeno 49 uretroplastik s použitím bukální sliznice
u pacientů ve věku 10 až 68 let, z toho 28 pacientů s komplikovanou recidivující strikturou; 35 nemocných
podstoupilo plastiku metodou onlay s umístěním štěpu ventrálně u 8, dorzálně u 27; u 10 pacientů
byl nahrazen celý obvod uretry ve dvou dobách. Délka štěpu se pohybovala od 30 do 80 mm, průměrně
63 mm, 4× použit duplexní štěp v délce maximálně 140 mm. Za 45 měsíců sledování (3–140) se vyskytlo
šest významných restriktur (12,3 %), ve všech případech časně do patnácti měsíců od uretroplastiky.
Otevřeně reoperováni 3 pacienti (6,1 %), 2 pacienti prodělali jednorázově optickou uretrotomii (4 %), 1
pacient docházel na dilatace uretry. Dvakrát recidiva následovala po ventrálním onlay (25 %), dvakrát po
dorzálním onlay (7,4 %), u dvoudobých uretroplastik recidiva ve dvou případech (20 %). Píštěl jsme
nezaznamenali u žádného pacienta. Použití duplexního štěpu proběhlo bez komplikací.
Závěry. Uretroplastika s použitím bukálního štěpu je dlouhodobě účinnou metodou s nízkým počtem
komplikací, zejména při umístění štěpu dorzálně. Míra komplikací nesouvisí s délkou štěpu bukální sliznice,
rozsahem plastiky ani lokalizací striktury.
Klíčová slova:
uretroplastika, bukální sliznice, štěp.
|