Jsou popsány odchylky v utváření krania a měkkých tkání obličeje u jednotlivých typů obličejových rozštěpů, jejich původ, důsledky a význam pro léčbu. Základními odchylkami, od kterých lze odvodit většinu ostatních, jsou zkrácení délky maxily, zúžení dentoalveolárního oblouku a dentoalveolární retroinklinace, které jsou postoperačního původu, a menší výška horní čelisti, posteropozice maxily a kratší větev i tělo dolní čelisti, které jsou prenatálního původu. Ortodontickou terapií lze efektivně ovlivnit pouze dentoalveolární retroinklinaci a zúžení dentálního oblouku. Nejzávažnější odchylkou je zkrácení délky maxily, provázené retruzí, poruchou sagitálních mezičelistních vztahů a obráceným skusem, popřípadě zkrácení mandibuly provázené posteriorotací a poruchou vertikálních mezičelistních vztahů. Na měkkých tkáních základními odchylkami jsou zmenšení výšky a tloušťky horního rtu, rozšíření nosu, zúžení ústní štěrbiny (klinicky nevýznamné) a asymetrie v oronazální oblasti. Odchylky se vyskytují v různém rozsahu a zastoupení u jednotlivých typů rozštěpů a mají odlišný význam pro pacienta a jeho léčbu.

        Klíčová slova: rozštěpy rtu a patra – utváření krania – základní odchylky – původ a význam odchylek