Vliv a význam hypoxie a následné hypotermie
na aktivitu laktátdehydrogenázy v mozkové
kůře a v krevním séru u 14denních
laboratorních potkanů
Šmídová L., Mourek J., Šlapetová V., Dohnalová A.
Fyziologický ústav 1. LF UK, Praha, vedoucí prof. MUDr. S. Trojan, DrSc. |
|
Souhrn:
Cíl studie: Vliv hypoxie různého stupně na aktivitu laktátdehydrogenázy (LDH) v krevním séru
a v tkáni mozkové kůry u 14denních laboratorních potkanů v hypotermickém prostředí.
Typ studie: Experimentální práce – sledování vlivu hypoxie (pokračování výzkumu hypotermie).
Název a sídlo pracoviště: Fyziologický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha.
Metodika: Laboratorní potkani (Wistar) ve stáří 14 dnů byli vystaveni v hypobarické komoře hypoxii
7000 m n.m. (pO2 = 8,6 kPa, BT = 41,2 kPa) po dobu 20 minut nebo velké hypobarické hypoxii
9000 m n.m. (pO2 = 6,4 kPa, BT = 30,7 kPa) trvající 30 minut. Okamžitě po ukončení hypoxie byla
zvířata dekapitována a po odběru krve byla izolována mozková kůra. Vzorky byly následně 30
minut inkubovány ve vodní lázni při teplotách: 38 °C = normotermie, 30 °C = střední hypotermie,
22 °C = hluboká hypotermie. Po ukončení inkubace byla změřena aktivita laktátdehydrogenázy
[E.C. 1.1.1.27] testem Lachema. Výsledky byly vždy srovnávány s výsledky u kontrolních skupin,
tj. bez vystavení hypoxii a bez 30minutové inkubace vzorků mozkové kůry a krevního séra ve
sledovaných teplotních režimech.
Výsledky: Předcházející hypoxie odpovídající 7000 m n.m. sama o sobě neovlivnila aktivitu LDH
v tkáni mozkové kůry a v krevním séru; rovněž hodnoty naměřené po inkubaci v normo- a hypotermických
prostředích se statisticky významně nelišily od hodnot kontrolních. Samotná hypoxie
(9000 m n.m.) aktivitu LDH v mozkové kůře nezměnila, ale v posthypoxické normotermii a střední
hypotermii se aktivita LDH statisticky významně zvýšila. V krevním séru jsme zjistili, že vlivem sarežimotné
hypoxie 9000 m n.m. se průkazně zvýšila aktivita LDH. Po následné inkubaci v normotermii
i v hypotermických podmínkách se naopak aktivita LDH statisticky významně snížila.
Závěr: LDH v tkáni mozkové kůry a v krevním séru mladých a nezralých organismů je zřetelně
rezistentní vůči hypoxickému stresu (7000 m n.m.) i následné posthypoxické hypotermii. V případě
posthypoxické (9000 m n.m.) hypotermie jsme zjistili statisticky významné rozdíly: v tkáni
mozkové kůry a v krevním séru jsou výsledky LDH v posthypoxické normotermii i v obou hypotermických
prostředích opačné (u mozkové kůry vyšší, v krevním séru nižší) ve srovnání se
skupinou experimentálních zvířat vystavených hypoxii, ale bez inkubace. S klesající teplotou
inkubačního prostředí se aktivita LDH v mozkové kůře statisticky významně snižuje, v krevním
séru jsme ve vztahu k normotermii neprokázali statisticky významné rozdíly.
Klíčová slova:
hypobarická hypoxie, hypotermie, laktátdehydrogenáza, mozková kůra, krevní
sérum
|