Rauwolfia serpentina je jeden z tropických keřů rodu Apocyanaceae, z nichž některé byly v lidovém lékařství užívány již dávno. Rauwolfie roste v tropickém pásmu Asie, Jižní Ameriky a Afriky. Extraktů z různých částí rauwolfie i rostlin jí podobných se užívalo ve staroindické medicíně k léčení hadího uštknutí, nespavosti, duševních chorob a jiných onemocnění či obtíží. V Evropě jako první referoval o rauwolfii Georg Eberhard Rumpf roku 1755 ve svém herbáři Herbarium amboinense. První vědecké pojednání o možnostech léčebné aplikace rauwolfiového kořene uveřejnili Sen a Bose roku 1931 v Indian Medical Journal a poté bylo publikováno mnoho prací o rauwolfii z hlediska botanického a farmakognostického a o chemii i farmakologii rauwolfiových alkaloidů v indických i evropských odborných časopisech. Roku 1949 uveřejnil Vakil první pojednání o antihypertenzivním účinku Rauwolfie v British Heart Journal. V laboratořích Ciba v Basileji se zabývali ve 40. letech minulého století Mueller, Schlittler a Bein výzkumem rauwolfiových alkaloidů a v roce 1952 uveřejnili první podrobné pojednání o jejich chemii a farmakologii. V témže roce byl čistý reserpin pod jménem Serpasil Ciba uveden do léčby hypertenze, tachykardie a kardiální tyreotoxikózy. Kombinace reserpinu, dihydroergocristinu a diuretika se dosud užívá (Crystepin a Brinerdin). V psychiatrii měl reserpin převratnou roli v léčení schizofrenie a paranoidních psychóz před zavedením nových syntetických neuroleptik i sedativ a serotonin-dopaminových antipsychotik. V článku jsou též stručně shrnuty základní informace o chemii, farmakologii a klinickém užití reserpinových preparátů.

        Klíčová slova: reserpin, Rauwolfia serpentina, antihypertenziva, Crystepin, Brinerdin.